a nebudou mít ani peníze na to, aby zaplatily další lékaře, takže začnou zavírat některá oddělení.
„Nechává se na manažerech nemocnic, aby se s tím vyrovnali. Nikdo nechce slyšet naše argumenty,“ řekla novinářům předsedkyně Asociace nemocnic Jaroslava Kunová. Asociace sdružuje velké fakultní nemocnice. S podobným varováním přišla v úterý Asociace českých a moravských nemocnic sdružující menší zařízení. Lékařské odbory trvají na platnosti normy, podporuje ji i Česká lékařská komora. Změnit by ji mohla Poslanecká sněmovna, tam však odpůrci zákoníku nemají dost hlasů.
„Řešení se nabízí pouze snad jediné, prosadit výjimku pro zdravotnictví, než se systémově vyřeší podmínky zákoníku pro tento resort,“ uvedla Kunová. Výjimku pro zdravotnictví požaduje i ministr Tomáš Julínek (ODS). V normě by podle něj mělo být doplněno zmocnění pro vládu stanovit odchylně úpravu pracovní doby a odpočinku pro zdravotnické pracovníky. Na přechodnou dobu tří až pěti let by mělo být možné navýšit nařízením vlády dojednaný limit práce přesčas z obecně možných osmi hodin týdně na 15 až 20.
Kunová konstatovala, že v Česku nebyly pro zavedení zákoníku připraveny podmínky. Systém vzdělávání lékařů se nepřizpůsobil, z fakult vychází stále stejné množství absolventů, ačkoli zdravotnictví by po přechodu na novou normu potřebovalo více lékařů. V přijímání lékařů z východních států brání jazyková bariéra. Kromě toho tito lékaři většinou neumějí pracovat se špičkovými přístroji, které jsou běžné v českých nemocnicích, popsala Kunová.
Kromě lékařů chybějí nemocnicím na změny organizace pracovní doby i peníze, podle odhadu ministra Julínka zhruba dvě miliardy korun. Podle předsedy Lékařského odborového klubu Martina Engela by měl dodat peníze stát, který garantuje dodržení evropských norem.
Dosud mohli mít lékaři za rok 800 hodin práce mimo svou běžnou pracovní dobu. Polovina byly přesčasy a druhá čekání na práci, takzvaná pohotovost ve službě. Nový zákoník tento pojem nezná. Čekání na práci platily nemocnice nižší sazbou než samotnou práci, tím tedy náklady nemocnic na zajištění dosavadních služeb stoupnou.
Kromě toho nebudou smět lékaři už překračovat povolený počet hodin. Práci navíc by nemocnice podle Engela mohly zaplatit tak, že by lékař v zaměstnaneckém poměru měl další smlouvu na služby nad povolený limit jako osoba samostatně výdělečně činná.
ČTK