Ateroskleróza – současná problematika a možnosti ovlivnění

  Etiopatogeneze aterosklerózy Postižení můžeme v zásadě rozdělit na dva základní typy. Zprvu jde o časnou formu postižení – tukový proužek. Vyskytuje se již od dětství, postihuje vnitřní část tepny (intima) a obsahuje zpočátku dva buněčné typy: pěnové buňky (makrofágy), typ leukocytů obsahující vysoké procento tuku, T-lymfocyty (jiný typ bílých krvinek). V průběhu let tukové proužky mohou mizet a objevovat se na jiných místech, ale některé se stávají většími a pak mohou obsahovat již buňky hladkého svalstva. Druhý typ – fibrózní plát, který je již charakterizován zmnožením buněk hladkého svalstva, vede k vyklenutí stěny tepny a posléze k jejímu zužování (stenóza). Povrch tohoto plátu často praská, degeneruje, kalcifikuje – hovoříme pak o komplikované aterosklerotické lézi. Tyto ulcerace, praskliny aktivují fyziologické mechanizmy ulpívání krevních destiček, jejich agregaci, a v konečném důsledku mohou vést k tvorbě tzv. bílého trombu a úplnému ucpání (okluzi) tepny. Oblast zásobovaná takto postiženou tepnou trpí nedostatkem kyslíku a živin (ischemie) případně odumírá (nekróza). Klinický obraz je v přímé souvislosti s lokalizací a tíží těchto změn. Postižení srdečních (koronárních) arterií vede k angině pectoris, případně srdečnímu infarktu, postižení karotického povodí vede k&