Všeobecně se proklamuje, že zdravotní sytém v osmnáctimilionové Austrálii je na dobré úrovni. Co o něm říká Čecho-Australanka Mirka Nováková žijící se svojí rodinou dvacet let v Adelaide, hlavním městě Jižní Austrálie?
Australané přispívají dvakrát
„Základní zdravotní péče je bezplatná. Stát je zárukou, že všichni občané pobírající peníze za práci odvádějí na zdravotní pojištění ze své hrubé mzdy určitou finanční položku (jejíž výše je odstupňována od jednoho a půl procenta) federální instituci (zdravotní pojišťovně) s názvem Medicare.
Tím se stávají držiteli takzvané Medicare card. Tento univerzální režim nefinancují pouze členské příspěvky, poměrně velkou část jeho výdajů pokrývá vláda,“ říká.
Z těchto peněz mají pojištěnci zajištěnu úhradu základní zdravotní péče a nemocniční léčby. Bezplatná zdravotní péče se vztahuje rovněž na nezaměstnané žijící ze sociální podpory.
V oblasti péče o zdraví je možné dosáhnout ještě větších výhod či vyššího standardu služeb. Systém umožňuje vedle Medicaru přispívat i do některé z mnoha soukromých zdravotních pojišťoven.
Tuto skupinu ale tvoří jen zhruba třicet procent Australanů, protože platba do privátní pojišťovny je finančně dost náročná. Roční částka za jednu rodinu se pohybuje kolem 3000 dolarů. Kdo zajišťuje zdravotní péči?
„Praktičtí lékaři a specialisté, ke kterým pacienta doporučuje praktický lékař, státní a privátní nemocnice a kliniky a další zdravotnická zařízení. Pro průměrného Australana je dost velkou zátěží platba u stomatologa, neboť ta se z prostředků Medicaru nehradí.
Obdobně je to i u alternativních metod léčby. Poměrně široké uplatnění tu mají chiropraktici, kteří provádějí léčbu masážemi, akupunkturou a akupresurou a podobně,“ poznamenává Mirka Nováková.
Privátní pojišťovny naopak umožňují léčbu pacientů na klinikách s možností vlastní volby ošetřujícího lékaře, kde je větší komfort a každý pacient má svůj pokoj se sociálním zařízením.
Dále přispívají svým pojištěncům poměrnou částí na pokrytí nákladů při návštěvě zubního lékaře a rovněž se částečně podílejí na paralelních alternativních způsobech léčby.
Lékárny konkurují výrobcům léků
Ani léky nejsou v Austrálii zadarmo a je třeba předem počítat s položkou od patnácti do dvaceti dolarů za lék. „S lékárnami to chodí tak, že si rodina vybere jednu svoji, kam bude chodit, a ročně jí poskytne šedesát dolarů za všechny členy. Může sice využívat i další, ale u té jediné rodinné má všechny nákupy se slevou,“ doplňuje Mirka Nováková.
Lékárny vyrábějí své vlastní léky. Když přijdete s lékařským předpisem, zeptají se vás nejprve, jestli chcete skutečně vydat lék, který je tam uvedený, nebo zda byste raději volili medikament v úplně stejném látkovém složení, ale levnější, který by byl vyroben přímo lékárnou.
A tak může sociálně slabší občan na lécích prakticky ušetřit. Většina lékáren má otevřeno do jednadvaceti hodin, některé až do půlnoci bez toho, že by se připlácelo na noční obsluhu.
Systém nepamatuje na mateřskou dovolenou
Porod ve státním zdravotnickém zařízení je zdarma, ale pokoje jsou společné pro několik rodiček. V privátních porodnicích je zajištěn vyšší standard, ale na pobyt se připlácí.
Návštěvy blízkých jsou povoleny po celý den. V Austrálii není bezpečnost dětí ohrožena v takové míře jako jinde ve světě, a tak není důvod, aby nemocnice dodržovaly zvláštní bezpečnostní režim.
„Zdejší sociální i zdravotní systém má vláda vypracovaný poměrně dobře. Jediné, v čem se odlišuje od některých zemí, je, že neposkytuje ženám mateřskou dovolenou,“ dodává matka tří dětí.
Slávka Petráková,
Zdravotnictví a medicína