Otázky směřovaly k vnímání stávající situace v oblasti kvality a dostupnosti zdravotní péče, lidských zdrojů, financí a hodnocení nemocnic. Cílem dotazování bylo analyzovat, zda došlo ve srovnání s předchozími lety k názorovému posunu.
Investice do kvality
Podle výsledků je systém zdravotní péče v České republice očima ředitelů nemocnic dlouhodobě vnímán jako velmi kvalitní. Jedna třetina ředitelů se domnívá, že české nemocnice hospodaří v průměru efektivně. Celkem 78 % ředitelů si uvědomuje, že přímo v jejich nemocnici je potřeba zavést opatření, která by vedla k zefektivnění.
Většina dotazovaných ředitelů si ale zároveň uvědomuje konkrétní možnosti zlepšení. Největší rezervy jsou podle nich v investicích do kvality (uvedlo 95 %), mzdách (91 %), komunikaci s pacienty (91 %), komunikaci personálu (88 %) a v možnosti vyšší efektivity práce (80 %). Zhruba třetina ředitelů nemocnic počítá s tím, že se dlouhodobé investice v letošním, ale i v příštím roce zvýší. Tyto investice jsou nejčastěji plánovány do nákupu nových přístrojů a vybavení, ale také do staveb či rekonstrukce budov.
Stejně jako každý rok, i letos téměř všichni ředitelé nemocnic předpokládají, že existují možnosti zlepšení kvality zdravotní péče v nemocnici, kterou řídí. „Výstupy sedmého ročníku projektu „Barometr českého zdravotnictví“ jsou alarmující zjištěním, že více než tři čtvrtiny ředitelů cítí stále stejnou nutnost zvýšit efektivitu fungování své nemocnice jako před lety,“ uvedl bývalý poradce ministrů zdravotnictví MUDr. Pavel Vepřek.
Nedostatek zdravotního personálu
Významný posun se projevil ve vnímání nedostatku personálu. Každoročně je to problém zejména u lékařů, letos uvedlo 70 % ředitelů nemocnic, že se s nedostatkem lékařů potýká. „Největším a stále narůstajícím problémem zdravotnictví je nedostatek lékařů a zdravotních sester. Je společný všem nemocnicím, liší se jen v tom, že velké nemocnice trpí nedostatkem středního zdravotnického personálu a menší nemocnice zejména nedostatkem lékařů,“podotkl ředitel Nemocnice Kadaň Josef Mašek.
Velmi výrazně narostl také podíl ředitelů, kteří pociťují nedostatek zdravotních sester – z loňských 31% na letošních 70 % ředitelů, přičemž téměř polovina z nich to považuje za velmi výrazný problém. „Od loňského roku začíná být také stále intenzivněji vnímán deficit zdravotních sester. Nedostatek zdravotníků vyplývá především z nevhodně nastaveného systému jejich vzdělávání a možnostmi uplatnění v zahraničí. Za této situace mě osobně nepřekvapil podíl ředitelů nemocnic, kteří vnímají jejich odměňování jako nedostatečné,“ upozornil ekonomický náměstek Nemocnice Rudolfa a Stefanie Benešov Ing. Filip Zítko.
S nedostatkem personálu úzce souvisí problém přesčasů, který vnímají v souvislosti s lékaři 3/4 ředitelů nemocnic, u zdravotních sester to vidí jako problém 35 % ředitelů.
Kvalita péče
V souvislosti s celkovou aktuální situací vnímá přibližně polovina ředitelů nemocnic možné zhoršení kvality zdravotní péče, téměř 60% ředitelů se obává také zhoršení její dostupnosti. Jednou z příčin možného zhoršení kvality a dostupnosti péče může být nedostatek zaměstnanců ve všech zdravotnických profesích.
„V poslední době se s fyzickým nedostatkem zaměstnanců ve všech zdravotnických profesích setkávám velmi často. Přestože se zbývající zaměstnanci snaží udržet maximální kvalitu péče, je podle mého názoru v horizontu 3 – 5 let ohrožení nedostatkem pracovníků velmi akutní. Tento problém je samozřejmě i výrazně regionální, nejpostiženější jsou menší nemocnice. Touto hrozbou je nutno se zabývat na všech úrovních a hledat všechny cesty k jejímu řešení,“ potvrdil postoj ředitelů hejtman Kraje Vysočina MUDr. Jiří Běhounek.
Mzdy a vzdělávání personálu
Polovina ředitelů nemocnic připouští, že novela občanského zákoníku, konkrétně části zasahující do vztahu lékař – pacient, s sebou přinesla zvýšení nákladů na školení personálu, na soudní řízení, a zejména na pojištění, protože s těmito náklady je nutné počítat kontinuálně. „Zdravotnická zařízení budou muset výhledově zásadním způsobem zvýšit odměňování vysokoškolsky vzdělaného personálu. Tento proces ale bude mít určitou dynamiku, stejně jako povědomí adeptů o finanční pozici této profese, tudíž obnovení zájmu o studium lze očekávat se značným zpožděním,“ domnívá se Ing. Jakub Kovář z NEXIA AP.