Basiliximab vs. ATG v indukční léčbě u renálních transplantací

20. 2. 2004 0:00
přidejte názor
Autor: Redakce
Cílem unicentrické studie bylo porovnat účinnost antithymocytárního globulinu (ATG) a novějšího basiliximabu u 124 transplantovaných pacientů léčených imunosupresivní kombinací kortikosteroidů a tacrolimu...


Indukční terapie se podává za účelem navození adekvátní imunosuprese v čase transplantace. Nejdéle užívaným preparátem je antithymocytární globulin (ATG) - polyklonální králičí antihumánní protilátka; novějším je pak basiliximab (Simulect; Novartis) - monoklonální protilátka namířená proti 55 kDa α-řetězci T-lymfocytárního receptoru pro IL-2. Obě protilátky snižují počet CD3+ a CD25+ T-lymfocytů bezprostředně po jejich aplikaci.

Prof. Tullius a prof. Neuhaus z Kliniky všeobecné a transplantační chirurgie ve spolupráci s kolegy z Kliniky nefrologie a intenzívní medicíny z nemocnice Charite-Virchow v Berlíně provedli v roce 2002 unicentrickou studii, jejímž cílem bylo porovnat účinnost obou zmíněných látek u 124 transplantovaných pacientů léčených imunosupresivní kombinací kortikosteroidů (methylprednisolonu) a tacrolimu (Prograf).

VÝSLEDKY

Pacienti byli sledováni 12 měsíců. Během této doby ve skupině basiliximab zemřeli čtyři pacienti a došlo ke ztrátě šesti štěpů, zatímco ve skupině ATG přežili všichni pacienti a došlo ke ztrátě dvou štěpů. Po roce nebyly pozorovány signifikantní rozdíly ve funkci štěpu (S-kreatinin basiliximab vs. ATG; 140 vs. 150 μmol/l) ani v incidenci akutních rejekcí (basiliximab vs. ATG; 32% vs. 35%). Ve skupině basiliximab však byl pozorován vyšší počet vaskulárních a steroid-resistentních rejekcí.

Větší výskyt chirurgických komplikací byl prokázán ve skupině basiliximab. Naopak ve skupině ATG byla vyšší prevalence CMV infekce a de novo diabetu.

ZÁVĚRY

Ve srovnání se basiliximabem zlepšuje ATG jednoleté přežití pacientů i štěpů, počet histologicky prokázaných epizod akutní rejekce je srovnatelný.

Basiliximab snižuje počet akutních rejekcí u pacientů léčených dvojkombinací cyklosporinu a steroidů na 30%, u pacientů léčených trojkombinací doplněnou mykofenolát mofetilem až na 20%.

V trojkombinaci protokoly na bázi takrolimu ve srovnání s cyklosporinovými režimy signifikantně redukují množství epizod akutních rejekcí (25% vs. 45%)

Zdroj: Transplantation Proceedings 2003

MUDr. Silvie Bloudíčková

autorka je spolupracovnicí redakce

  • Žádné názory
  • Našli jste v článku chybu?