Nexavar je sice chráněn patentem, soud nicméně dospěl k závěru, že Bayer má povinnost učinit svůj lék dostupným pro Indy, kteří ho potřebují.
Vysoké ceny léků jsou obvykle vysvětlovány tím, že farmaceutické společnosti mají vysoké náklady na výzkum - až 90 procent léčiv se totiž ve fázi zkoušek ukáže jako nevhodné nebo neúčinné, a tak musí zbylých 10 procent produkce generovat miliardy dolarů a pokrýt veškerou činnost firem (a zajistit zisk akcionářům). V případě Nexavaru nicméně soud rozhodl, že je situace neúnosná, neboť léčba tímto preparátem stojí v Indii 69 tisíc dolarů, což je 41krát víc, než činí průměrný příjem na hlavu.
Léčba generiky od Natco Pharmaceuticals- tedy 120 tablet - bude stát jen 177 dolarů (a Bayer z této sumy podle soudu dostane 6 procent). „Je to velké vítězství pro indické pacienty i producenty generik,“ prohlásil ředitel Natco Madineedi Adinarayana. „Nyní bude následovat mnohem více podobných případů.“ Také indické nevládní lékařské organizace verdikt soudu vítají jako slibný začátek procesu, připomínají ale, že i zmíněná „nízká“ cena generik je nad možnosti většiny z 1,2 miliardy Indů.
„Nemá smysl postupovat případ od případu, je třeba co nejvíce lidem zajistit zdravotní pojištění,“ konstatoval G. Balachandhran, bývalý šéf státního úřadu dohlížejícího na ceny léčiv. V současné době má zdravotní pojištění ale jen asi 15 procent Indů.
Indický státní rozpočet do zdravotnictví na letošní rok vyčlenil 268 miliard rupií, a tak na zdravotní péči v přepočtu na jednoho obyvatele připadá asi 4,5 dolaru. Asi 40 procent Indů přitom žije pod hranicí chudoby a statistiky uvádějí, že rakovinou v Indii trpí asi 2,5 milionu lidí. Podle expertů je to ale velmi podhodnocený odhad. „Představte si, že má nějaký venkovan rakovinu žaludku,“ prohlásil pro Times of India Krishnan Nair, člen poradního sboru šéfa Světové zdravotnické organizace.
„Dva tři měsíce bude mít bolesti, pak vyzkouší nějakou lidovou medicínu a nakonec zemře. Pravou příčinu jeho smrti nikdo nezaregistruje.“ Indie se po Thajsku, které v letech 2006 až 2008 zrušilo licence na některé léky proti rakovině, AIDS a srdečním chorobám, stala teprve druhou zemí, která ruší monopoly zahraničních koncernů.
Indická média počítají s tím, že se indické úřady nyní zaměří na drahé a nejmodernější léky proti AIDS. Zatímco se indická vláda rozhodla „podělit“ s farmaceutickým průmyslem o náklady na zdraví svých občanů, zdá se, že velké obavy z lobbistického protiútoku koncernů nemá.
Indie je jednou z nejrychleji se rozvíjejících ekonomik, spolu s Čínou, Ruskem, Brazílií a Jihoafrickou republikou tvoří páteř nového dynamického politicko-ekonomického sdružení BRICS a navíc, v posledních letech se dostala de facto pod ochranu Bílého domu, který v Indii spatřuje možnou protiváhu rostoucímu vlivu Číny.
„Pokud Spojené státy v posledních deseti letech v Asii dosáhly nějaké strategické hodnoty, pak je to spojenectví s Indií,“ podotkl pro Russia Today Sreeram Chaulia, politolog dillíské Jindal School of International Affairs. „Nemyslím si, že to vše budou chtít zahodit nějakými tlaky. Byla by to strategická sebevražda.“
Koncern Bayer, jehož roční zisky dosahují ke 40 miliardám dolarů, s verdiktem indického soudu nesouhlasí, nicméně jeho reakce je váhavá: „Zvážíme, zda jsme v Indii s to dále hájit svá práva na duševní vlastnictví,“ prohlásila mluvčí Sabina Cusimanová.