Příspěvky byly věnovány různým aspektům práce s těžce postiženými pacienty: využití bazální stimulace v pediatrické intenzivní péči, v rehabilitaci, u pacientů po kraniotraumatu nebo cévní mozkové příhodě, v domácí hospicové péči či u seniorů s Alzheimerovou chorobou.
Hledat, jak pacient komunikuje
V přednášce věnované pedagogicko-psychologické bázi bazální stimulace vysvětlil autor konceptu prof. Dr. Andreas Fröhlich jeho význam: „Musíme si uvědomit, že tělo je vždy v centru naší péče. Nejdůležitější signály neprocházejí slovy, primární komunikace probíhá prostřednictvím pohybu. Pacient může být mimo, ale tělesně je přítomen, může vnímat. Fakt, že to nevidíme, často jen znamená, že se díváme špatně.“ Bazální stimulace pomáhá zvyšovat kvalitu života a bezpečnost poskytované péče u dříve neléčitelných jedinců. „V 70. a 80. letech minulého století jsme vídávali zubožené děti, neschopné se učit, děti, které byly nevychovatelné, nevyvíjely se, nehrály si a nekomunikovaly. Z ošetřovatelského hlediska byly chronicky nemocné, měly potíže s trávením, dýcháním, trpěly kontrakturami a epileptickými záchvaty. Nikdo s nimi nechtěl pracovat, často byly ponechány svému osudu. Jejich rodiče byli zoufalí, vzdali se naděje,“ připomenul prof. Fröhlich.
Tělo v centru péče
Vývoj a zavedení metody bazální stimulace do pedagogické a ošetřovatelské praxe přineslo postiženým dětem novou naději. A nejen jim. Efekt bazální stimulace se začal úspěšně využívat také u starých lidí s demencí, v domácí a paliativní péči, stejně jako u pacientů s těžkým postižením mozku. „Dnes vidíme, že těžce postižený jedinec, ať už jde o nedonošené šestisetgramové dítě, pacienta v kómatu či nekomunikujícího seniora v hospicu, se dokáže přizpůsobit i extrémnímu prostředí. Je schopen se aktivně ochránit i otevřít, je schopen přežít. A co víc, dokáže se učit. Bazální učení znamená celostní učení, do kterého se zapojuje celý organismus. My se pak musíme učit, jak s ním šetrně zacházet,“ uvedl prof. Fröhlich. Koncept bazální stimulace přirovnal k rozkrojenému jablku, v němž jádra představují to nejdůležitější, nesou genetickou informaci a pokračování. „Ostatní kolem je chutné, ale ne tolik důležité. To jsme museli v naší práci postupně objevit,“ vysvětlil prof. Fröhlich. Těžké zdolávání vrcholů a empatie
Atraktivitu odborného programu podtrhlo i místo konání, jímž byla hala Gong v Dolní oblasti Vítkovic. Maketa druhé nejvyšší hory světa K2, jež byla na pódiu vystavěna, měla připomenout, jaké těžkosti musí zdravotníci, sociální pracovníci a speciální pedagogové zdolávat při práci s lidmi s těžkým mentálním či tělesným postižením. Na vrchol doprovázel přednášející Libor Uher, známý český horolezec a historicky druhý Čech, který vystoupil na K2. Píseň Empatia, jež poté zazněla v závěru večera na koncertu Miroslava Žbirky, symbolizovala filosofii péče v konceptu bazální stimulace. Akce se účastnilo 670 lidí a v auditoriu byli zástupci České republiky, Slovenské republiky, Rakouska i Německa. Kongres pořádal Institut bazální stimulace s.r.o. ve spolupráci s mezinárodní asociací Bazální stimulace.
**
Co je bazální stimulace:
Bazální stimulace® je vědecký pedagogicko-ošetřovatelský koncept podporující vnímání, komunikaci a pohybové schopnosti člověka. Koncept má vypracované rehabilitační techniky pro stimulaci vnímání tělesného schématu, vestibulární, vibrační, taktilně-haptickou, chuťovou, optickou, auditivní a olfaktorickou stimulaci. Bazální stimulace je integrovatelná do klinické péče (intenzivní medicína, neonatologie, následná péče) a také do neklinické praxe (domovy pro seniory, ústavy sociální péče, speciální školy, hospice a domácí péče). U klientů s nezvratnými změnami tělesného a duševního stavu výrazně podporuje kvalitu jejich života. Hlavní myšlenkou konceptu Bazální stimulace je potřeba vnímat jedince holisticky. Bazálně stimulující ošetřovatelská péče podporuje vývoj u lidí, kteří jsou krátkodobě či dlouhodobě omezeni v komunikaci, vnímání či pohybu. Autorem konceptu je speciální pedagog, profesor Dr. Andreas Fröhlich (Německo), do ošetřovatelské péče přenesla koncept jeho spolupracovnice profesorka Christel Bienstein. Bazální stimulace patří v současnosti v zemích Evropské unie k nejpopulárnějším ošetřovatelským konceptům. Metoda je v zahraničí integrována do osnov ve výuce ošetřovatelství na zdravotnických školách, v klinické praxi se s ní pracuje na mnoha pracovištích. V ČR se zasloužila o rozšíření konceptu především PhDr. Karolína Maloň Friedlová, jež založila Institut bazální stimulace.
Profesor Fröhlich na kongresu bazální stimulace