V úvodní přednášce prof. Dr. Andreas Fröhlich na příkladu těžce postiženého dítěte prezentoval, jaký býval osud pacientů v minulosti a jaké možnosti zlepšení přináší bazální stimulace. Prospívají techniky bazální stimulace pacientům s vrozeným či získaným postižením a proč by je měli zdravotníci využívat?
Koncept bazální stimulace vychází z vědeckých poznatků, a to především neurofyziologického vývoje dítěte a jeho psychomotorického vývoje. Dětem s vrozeným těžkým postižením přinesl možnost se vyvíjet a zlepšovat pohybové a komunikační schopnosti. Umožňuje jim skrze nové podněty a stimuly kvalitněji prožívat svůj život. Od roku 2006 proběhlo v České a Slovenské republice celkem 213 odborných auditů či supervizí na pracovištích, jež s konceptem pracují. Prokazují, že pokud je koncept integrován do ošetřovatelské péče, přináší profit pro pacienta i personál.
Čím nejvíce strádá pacient s těžkým poškozením mozku, umírající či pacient na intenzivní péči… Je to nedostatek podnětů a komunikace, díky nimž postupně „zakrňuje“?
Pacient se změnou vědomí je schopen vnímat, což lze v dnešní době vědecky prokázat. Je schopen také emočních reakcí. Bazální stimulace pohlíží i na člověka v kómatu jako na bytost, jež je schopna vnímat a prožívat. Koncept nabízí možnosti, jak pochopit signály pacientů se změnou vědomí. Umožňuje prostřednictvím zejména „somatického dialogu“ navázat komunikaci i s pacientem se změnou vědomí. Profesorka Christel Bienstein, spoluautorka konceptu, prohlásila na počátku 80. let minulého století, že „se současnými vědeckými poznatky nelze pacienty v intenzivní péči pouze ošetřovat, ale je nutné péči strukturovat tak, aby byla stimulující a podporovala neuroplasticitu mozkové tkáně. V opačném případě bychom jim poskytovali konzervační péči“.
Vy sama jste ve své přednášce připodobnila vztah ošetřovatele a jeho pacienta ke dvěma horolezcům na jednom laně, kteří jsou jeden na druhém závislí. V čem usnadňuje bazální stimulace práci ošetřovatelům a jak oni sami hodnotí její přínos?
Odborné supervize poskytují evaluaci, jak koncept prospívá pacientům i personálu. U pacientů zlepšuje jejich motorické schopnosti, sebeobsluhu, kognitivní i komunikační schopnosti. Někteří pacienti s nepříznivou medicínskou prognózou se probrali do stavu plného vědomí a vrátili se zpět nejen do rodinného, ale i pracovního života. Ošetřující personál při supervizích popisuje, že jim bazální stimulace přinesla nové cesty a možnosti v poskytování péče, sebeuspokojení a zlepšení pochopení jeho prožívání. Některé týmy popisují, že bazální stimulace jim pomohla zlepšit interpersonální vztahy a že je nutné uplatňovat kreativní stimulující péči, jež částečně brání syndromu vyhoření.
Jaké techniky se používají nejčastěji?
Supervize prokázaly, že nejčastěji jsou uplatňované prvky somatické stimulace, především zklidňující a povzbuzující koupele, neurofyziologická stimulace, masáž povzbuzující dýchání a polohování podle konceptu bazální stimulace, tedy mikropolohování, poloha hnízdo a poloha mumie.
Čím si vysvětlujete účinek bazální stimulace? Pokud jsem dobře pochopila, jde tam o druh neuroneogeneze?
Vývoj mozku není závislý pouze na biologicky daných skutečnostech a genetických informacích, nýbrž podstatným faktorem pro dozrávání mozkové tkáně po narození je okolní prostředí organismu a jeho stimuly. Totéž platí u pacientů s neuromuskulárními deficity získanými za života z důvodu onemocnění nebo úrazu. Cílená a kontinuální stimulace smyslových orgánů podle konceptu bazální stimulace umožňuje vznik nových dendritických spojení v mozku a novou neuronální organizaci v jeho určitých regionech.
Probíhají klinické studie hodnotící efekt bazální stimulace? Je koncept vědecky podložený?
Bazální stimulace je v České a Slovenské republice poměrně mladá. Nyní jsme ve fázi, kdy některá certifikovaná pracoviště, zejména z fakultních a univerzitních nemocnic, začínají hodnotit efekt prostřednictvím vědeckých studií, hlavně v kontextu disertačních prací. Domnívám se, že efekt konceptu vystihují citace lékařů ze supervidovaných pracovišť. Cituji docentku MUDr. Ľubicu Kováčikovou, Ph. D., z Dětského kardiocentra Národního ústavu srdečních a cévních chorob z Bratislavy: „Bazálna stimulácia nám umožňuje liečiť dieťa, nielen chorobu“. Také MUDr. Martina Horáková, Ph. D., z Oddělení intenzivní péče chirurgických oborů FN Olomouc uvedla: „Bazální stimulace nachází uplatnění hlavně tam, kde ‚klasická medicína‘ sama o sobě nestačí“.
Zmínila jste, že v ČR je v bazální stimulaci proškoleno více než 400 pracovišť, z čehož je 120 certifikovaných. Která pracoviště mají největší zájem o proškolení?
Z poskytovatelů zdravotní péče je koncept bazální stimulace nejvíce využíván v oblasti intenzivní péče, tedy na jednotkách ARO a JIP. Nezastupitelnou roli má v neonatologické intenzivní péči. Etabloval se také do následné dlouhodobé péče, v rehabilitačních ústavech a v hospicové péči. Více než polovina proškolených pracovišť v České i Slovenské republice jsou zařízení poskytující sociální služby. Zde s úspěchem využívají bazální stimulaci u dětí i dospělých s vrozenými tělesnými a mentálními postiženími a také u seniorů s demencí.
Když pohlédneme na bazální stimulaci jako techniku pracující s pacientem na tělesné, bazální rovině, napadá mě, jestli by bylo možné využívat ji s přínosem i v oborech, jako jsou psychiatrie, psychosomatika, adiktologie nebo třeba onkologie?
Ano. U onkologicky nemocných pacientů je bazální stimulace již dlouhodobě uplatňovaný koncept. Pravidelně se proškoluje personál z hospicové péče, nejen stacionární, ale také z mobilních hospiců. Mnoho prvků může zdravotník delegovat na rodinu pacienta a podpořit tak rodinu v doprovázení blízké osoby. Koncept se pomalu začíná uplatňovat i v psychiatrickém ošetřovatelství. Prostřednictvím zklidňující somatické stimulace, masáže stimulující dýchání a forem polohování lze nefarmakologicky tlumit agresivní pacienty. Kazuistiky z certifikovaných pracovišť sociálních služeb prezentují výsledky aplikace bazální stimulace u pacientů s psychiatrickou diagnózou se stavy těžké agrese a autoagrese. Po několikaměsíčním uplatnění došlo k výrazné změně ve stavu pacienta, útlumu agresivity, zlepšení komunikace s personálem a celkovému zlepšení psychické pohody pacienta, snížení dávek sedativ a výskytu epileptických záchvatů.
A co my „zdraví“ lidé? Nepotřebujeme také nějakou bazální stimulaci?
Potřebujeme, a to nejen v dětství, ale také v dospělosti a ve stáří. Pevné objetí je vlastně tak trochu forma „somatické stimulace“. Fyzický kontakt s druhou osobou je důležitý v jakékoli životní periodě, dochází při něm totiž k vyplavení oxytocinu a dopaminu v mozkové tkáni, zlepšuje psychickou pohodu a podporuje utváření vztahů. Profesor Fröhlich při strukturování konceptu vycházel mimo jiné z poznatků švýcarského vývojového psychologa J. Piageta a jeho tvrzení, že život je možný pouze ve vztahu.
Na konferenci několikrát zazněla pochvalná slova směrem k vám, protože jste se zasloužila o rozšíření metody v ČR. Jak jste nyní spokojená s tím, co se již podařilo a jaké jsou vaše další profesní cíle?
Mám velkou radost, že proškolená pracoviště prokázala, že bazální stimulace je efektivní rehabilitační koncept a že zvyšuje kvalitu poskytované péče. Přednosta KARIM 1. LF UK a VFN doc. MUDr. Martin Stříteský, CSc., shrnul další přínos: „Bazální stimulace zavede do medicíny lidštější charakter a rituály, na které jsou pacienti zvyklí.“ Několik posledních let jsem připravovala vzdělávací curriculum pro specializační studium certifikovaného lektora konceptu pro Českou a Slovenskou republiku. Přednášejícími budou odborníci ze čtyř evropských států. V současné době je již schváleno mezinárodní skupinou odborníků Mezinárodní asociace Bazální stimulace a nyní jsme v poslední fázi přípravy otevření studia poprvé v neněmecky hovořících zemích. Prezident Mezinárodní asociace Bazální stimulace Hubert Jäger na kongresu řekl, že se otevírá nová kapitola bazální stimulace v České a Slovenské republice. Věřím, že za několik let bude i u nás situace jako je nyní v zahraničí, kdy fakultní nemocnice budou mít vlastní certifikované lektory, kteří budou mentory a konzultanty pro celou nemocnici a kteří budou postupně proškolovat personál. Děkuji za rozhovor.