PRAHA - Prohlásil to dnes ředitel České národní zdravotní pojišťovny Jiří Bek. Reagoval tak na nedohodu zdravotních pojišťoven a poskytovatelů zdravotní péče o výši úhrad zdravotní péče poskytované v 1. pololetí 2002.
Podle prezidenta Svazu zdravotních pojišťoven Ladislava Fridricha došlo k nedohodě především proto, že pojišťovny reálně odhadovaly zvýšené příjmy zdravotních pojišťoven v roce 2001 na tři, maximálně čtyři procenta, zatímco poskytovatelé zdravotní péče požadují zvýšení plateb o devět až deset procent. Fridrich uvedl, že odhad plánovaných příjmů pro rok 2001 vycházel z předpokládaného zvýšení mezd a platů o 6,7 procenta z růstu hrubého domácího produktu o 3,8 procenta a z inflace 4,6 procenta.Podle Fridricha byly příjmy pojišťoven v roce 2001 zcela mimořádné. Došlo především k oddlužení zdravotních pojišťoven odkupem nedobytných pohledávek zdravotního pojištění Konsolidační bankou v celkové hodnotě téměř šesti miliard korun. V tomtéž roce také stát zvýšil úhradu pojistného za státní pojištěnce, tedy za ty občany, za které platí pojistné. Nelze prý očekávat, že by se podobné finanční injekce v budoucnu příliš často opakovaly. Ředitel Bek k tomu dodal, že odhady příjmů ze zdravotního pojištění závisí na míře zaměstnanosti. Domnívá se proto, že maximální hranice, o kterou mohou zdravotní pojišťovny zvýšit v prvním pololetí roku 2002 platby zdravotnickým zařízením, je šest procent oproti roku 2001. „Pokud se proti odhadům zvýší příjmy pojišťoven, dá se dodatečně řešit, co s přebytkem,“ uvedl. Pojišťovny navrhují ponechat úhrady na dosavadní výši, dokud dohodovací řízení nesjedná nové výše úhrad zdravotní péče. V dlouhodobém horizontu pak navrhují snížení sítě státních zdravotnických zařízení, respektive stanovení minimální (nepodkročitelné) sítě státních zdravotnických zařízení. Dalším dlouhodobým řešením je pak změna způsobu financování zdravotní péče zavedením platby za diagnosu (Diagnosis Related Group -DRG).
ČIA