Zavítal jste do Dačic, kde se občané stále nemohou smířit s tím, že „jejich“ nemocnice již nemá takový rozsah oddělení a pracovišť jako dřív. Přitom do Jindřichova Hradce nebo dalších velkých nemocnic to mají daleko, a to nejenom Dačičtí, ale především lidé z okolních malých obcí, kde je i špatná dopravní obslužnost. Jaký je váš názor na malé nemocnice, jakou péči by měly poskytovat?
Populistické předvolební sliby, že místní nemocnice bude zachována v rozsahu devadesátých let, se objektivně ukazují jako nesplnitelné. Proto je nutné, aby dačická nemocnice nabízela plnou paletu ambulancí a pohotovost. Ostatní akutní případy pak musí řešit místní rychlá záchranná služba převozem do Jindřichova Hradce.
Finančně ani technicky již není možné obsadit drahými přístroji a specialisty všechna oddělení. Ta budou jen ve specializovaných odděleních v okresní nemocnici. Kdo slibuje, že to bude jako kdysi, lidem neříká pravdu.
Problém dostupnosti, zejména pro seniory, je jednoznačný. Pro komfort lidí mimo větší města je pak klíčové právě to, aby se dobře nastavil systém veřejné dopravy. Srovnám-li to s mým Královéhradeckým krajem, tak v okolí Náchoda se zavřela nemocnice v Opočně úplně a nyní se část přemění na městské zdravotní středisko.
V Jaroměři je několik ambulancí a léčebna dlouhodobě nemocných, v Broumově zůstane jen léčebna dlouhodobě nemocných, několik oddělení a ambulance. Trend je všude stejný, ale například díky integrovanému dopravnímu systému se počítá právě s dosažitelností nemocnic, škol a zaměstnaní hromadnou dopravou. Na jednu jízdenku můžete přesedat, spoje na sebe navazují a jezdí v taktu.
Dačicko patří k regionům s poměrně vysokou nezaměstnaností a hlavně k místům, kde jsou velice nízké platy. Kde podle vás mají lidé brát na stále se zvyšující poplatky za lékaře a léky a o nadstandardu nemluvě?
Současné kroky vlády nejsou reformou, ale deformoufungování státu. Místo, aby napravovaly nedostatky současného systému, kterých je celá řada a reformu, tedy kroky ke zlepšení, potřebují, převrací vláda celý systém.
Škrtání je jednoduché a účinné, ale zapomíná se na spravedlivé rozdělení zátěže na všechny příjmové skupiny. Je třeba nejen šetřit, ale i navýšit příjmy. Lepším výběrem daní a omezením obrovských zlodějin.
ODS, TOP09 aSTAN aVVprovádějí frontální útok na solidaritu a sociální soudržnost. Zátěž současných vládních kroků ponesou hlavně středně a nízkopříjmové skupiny, včetně seniorů a rodin s dětmi. To považuji za nespravedlivé a nesprávné. Kroky ministerstva zdravotnictví ve velké části odmítáme jako zbrklé, nedomyšlené a nepřijatelné.
V reakci na nedostatek peněz vybíraných na pojištění a sociální systém zejména dříve nerození argumentují tím, že celý život si pojištění platili a teď nemají dostat odpovídající péči. Kde podle vás utíká nejvíce peněz z tohoto systému?
V tom, že nemáme systém, ale chaos. Ten se po přijetí navrhovaných oprášených zákonů ministra Julínka ještě zvětší.
Tam kde není pořádek, tam se lépe krade. Podívejte na IZIP (elektronická zdravotní knížka), vyhozená miliarda korun. Neregulovaný a nepřehledný nákup přístrojů do nemocnic. Neprovázanost primární péče obvodních lékařů a ambulantních specialistů, zneužívání péče pacienty, nedopracovaná léková politika a samozřejmě částečně provedená privatizace lukrativních oborů.
Domnívám se, že celkové úniky peněz ze zdravotního pojištění se pohybují okolo 20 procent, tedy zhruba 25 miliard korun ročně.