Když se řekne péče o duševně nemocného, většině z nás se vybaví léčebna z filmu Přelet nad kukaččím hnízdem. Že postižení mohou žít v rodinném domku s ošetřovateli, jak je to běžné například v Anglii, a ne za mřížemi psychiatrie, je pro nás představa dost neobvyklá. Právě tak by ale měla v budoucnu vypadat i česká psychiatrická péče. Na její proměnu chce dát ministerstvo zdravotnictví šest miliard korun.
„Český systém lůžkové péče byl vytvořen v 19. století a od té doby se příliš nezměnil,“ konstatuje ředitel psychiatrické léčebny v Bohnicích Martin Hollý.
Zatímco lůžek v léčebnách máme víc než dost, chráněné bydlení, komunitní péče nebo dostatek psychiatrických ambulancí chybí. „Pokud by přišli k psychiatrovi všichni, kdo péči potřebují, systém by to neunesl,“ varuje šéf České psychiatrické společnosti Jiří Raboch. Nyní se počet pacientů v ambulancích a léčebnách blíží šesti stům tisíc. Nějakou formou duševní poruchy však trpí téměř třetina lidí.
Polovina prostředků
Ačkoliv je dnes duševní porucha druhým nejčastějším důvodem přiznání invalidního důchodu, peněz jde do psychiatrie mnohem méně než v Evropě. „Jsou to asi čtyři procenta, zatímco průměr v EU je osm procent,“ říká náměstek ministra zdravotnictví Marek Ženíšek. Proto chce teď úřad získat z evropských fondů šest miliard korun, které transformaci umožní. Peníze by měly být k dispozici od roku 2014, do té doby pak ministerstvo vypracuje přesný plán kroků.
Jak by tedy měla proměna psychiatrie vypadat? „Péče se přesune do menších lokálních center blíže pacientovi. Musí se začít rozvíjet komunitní péče, která bude k té lůžkové alternativou. Tam mohou žít pacienti s pomocí v domácím prostředí,“ vysvětluje Marek Ženíšek s tím, že je potřeba začít snižovat počet lůžek v léčebnách.
Dnes je jich totiž 85 procent ve velkých institucích s obrovskými spádovými oblastmi, takže není možné, aby personál znal domácí prostředí pacienta. Například v Karlovarském, Pardubickém a Libereckém kraji žádná léčebna není. Do budoucna by mohlo být jedno středisko péče na zhruba 200 tisíc lidí.
Léčebny v Česku zatím nezmizí
Celosvětovým trendem přitom je od léčeben zcela ustupovat. Světová zdravotnická organizace doporučila jejich uzavření užvroce 2009. Vrámci právě probíhajícího Týdne duševního zdraví představila v úterý v Ženevě plán, který má do roku 2020 snížit počet hospitalizovaných na psychiatrii o pětinu.
Pomoc a inspiraci při proměně české péče můžeme hledat třeba v Itálii. Tam byly všechny léčebny uzavřeny v roce 2000. „Přestali jsme přijímat pacienty a péči přesunuli do komunit. Nedobrovolná hospitalizace je dnes možná maximálně týden, případně může být prodloužena, ale rozhoduje o ní starosta města,“ popisuje Robert Mezzina ze Světové zdravotnické organizace, který pracuje v italském Terstu.
Podle Jiřího Rabocha u nás úplné rušení léčeben ve hře není, konečné rozhodnutí o šíři transformace však bude ležet na politicích.