I při nižších příjmech musely nemocnice vyplácet zvýšené platy, které vybojovaly odbory.
Podle ministerstva může mít nedostatek financí dopad i na kvalitu péče, nemocnice si nebudou moci pořizovat modernější přístroje, omezí peníze na opravy a udržování objektů. Prodlouží splatnost faktur, penále jim vezme další peníze, závazky stoupnou. Stoupá riziko, že některé nemocnice převezmou soukromé podnikatelské subjekty.
V pololetí dosáhly závazky po splatnosti u všech nemocnic v ČR 5,2 miliardy korun, za půl roku tak stouply o téměř 29 procent, nejrychleji u fakultních. Loni daly pojišťovny nemocnicím za péči 107,3 miliardy, letos za půl roku 51,64 miliardy, jen 48,1 procenta stejného období loňska.
Krizový štáb nemocnic, odborů a pacientů žádá pro zdravotnictví více peněz. Odbory jsou ve stávkové pohotovosti, hrozí stávkou.
Katastrofické scénáře krizového štábu odmítl mluvčí Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP) Oldřich Tichý. „Nemocnicím, s nimiž má VZP uzavřenou smlouvu, řádně platí za veškerou nasmlouvanou péči,“ řekl Tichý ČTK s tím, že ve srovnání s jinými pojišťovnami dává VZP za stejnou péči víc.
Podle krizového štábu by stát měl navýšit platbu za děti či důchodce a pravidelně ji valorizovat, měl by odkoupit nedobytné pohledávky pojišťoven a dát půjčku VZP. Ministerstvo o to usiluje, zatím mu Senát schválil jen zvýšení odvodů státu.
Štáb žádá také změnu úhradové vyhlášky, aby se peníze do nemocnic dostaly ještě do konce roku. Podle ministerstva změna vyhlášky bez systémového řešení nápravu nepřinese. Nemocnice ohrožuje i to, že hospitalizační poplatky možná nebudou znovu zavedeny, vypadly by jim 2,1 miliardy korun z příjmů ročně. Léčebnám a lázním bude vyhláška výpadek kompenzovat, nemocnice si musejí poradit samy.
V materiálu ministerstvo připomíná, že v dřívějších letech rostl výběr pojistného meziročně o 8,5 miliardy. Nyní je nárůst minimální, protože platby státu, které jsou jejich součástí, se už čtyři roky nemění. Za jednoho pojištěnce dává stát měsíčně 723 koruny, částka se zvýší od ledna příštího roku.
Pojišťovny pokryly růst úhrad za péči ze svých rezerv, vydaly zatím 24 miliard. VZP už rezervy nemá, zaměstnanecké pojišťovny měly loni rezervu 13 miliard, letos klesne na 10,6 miliardy a příští rok pod deset miliard korun. Některé zaměstnanecké pojišťovny už teď nemají v rezervě nic.
V letech 2000 až 2013 odešlo od VZP k zaměstnaneckým pojišťovnám 1,3 milionu pojištěnců, má jich nyní necelých šest milionů, s tím souvisí i pokles příjmů z pojistného.
Závazky po splatnosti u VZP dosáhly v pololetí 1,224 miliardy, na konci roku mohou stoupnout až na 3,6 miliardy. Celkem bude VZP chybět 5,6 miliardy, jsou v tom započteny i dvě miliardy chybějící v rezervním fondu, celému systému bude chybět přinejmenším osm miliard.
Pokud se nic nestane, budou se zpožďovat platby VZP za péči na konci roku o zhruba devět dní a příští rok už téměř o 16 dní. Schválené navýšení platby za státního pojištěnce o 64 na 787 korun umožní příští rok pojišťovnám vyrovnané hospodaření, a tedy dodržení termínů plateb.
“Pojišťovně se však podařilo poprvé v její historii počet pojištěnců udržet. Velký počet pojištěnců byl získán zejména akvizicemi spojenými s projektem elektronických zdravotních knížek a projevil se zde i nový klientsky orientovaný přístup Pojišťovny. Nárůst počtu pojištěnců ve srovnání se Zdravotně pojistným plánem 2010 byl rozhodující pro překročení tvorby Základního fondu zdravotního pojištění i v okamžiku, kdy i za této situace poklesla oproti roku 2009 částka předpisu pojistného z v.z.p. o 1,3% a v porovnání s rokem 2008 dokonce o 1,8%.”
Zdroj: Výroční zpráva VZP ČR 2010 (kapitola 5.1 Základní fond zdravotního pojištění, strana 28).