Podle ředitele společnosti Alkom Václava Růžičky je dálkový dohled alfou a omegou moderní ochrany. „Centrálně v lékárnách monitorujeme velké spektrum i velký objem signálů. Lékárny často využívají kamerové systémy a záznam osob. Už samotný fakt, že jsou kamery v areálu lékárny nainstalované, pachatele odrazuje. Pokud jde o větší lékárny, které zahrnují vlastní výrobny nebo sklady surovin, využívají také vnitřní regulaci kontroly pohybu zaměstnanců. Kamerový systém navíc může monitorovat osoby, které nakupují velké množství léků s obsahem efedrinu, z nichž se vyrábí pervitin,“ vypočítává specifika kamerové ochrany lékáren ředitel Růžička s tím, že statistika struktury a počtu výjezdů, které Alkom ročně provede, zahrnuje desítky případů pokusů o vloupání, loupežná přepadení, krádeže prosté a vandalismus.
Lékárenské pevnosti
„Také u lékáren platí obecné pravidlo, že umístění objektu hraje v riziku napadení obrovskou roli. V náporu trestné činnosti jsou rizikovějšími regiony Praha, severní Morava a severní Čechy. Roli hraje ale i konkrétní umístění lékárny v obci. Výhodnější je poloha vedle městského úřadu, městské policie nebo pošty. Svou roli sehrávají také přístupové a únikové cesty. Pokud je lékárna ve slepé ulici, nebude to zřejmě ideální pro zákazníky, ale na druhou stranu nejsou slepé ulice vyhledávány ani útočníky, protože mají jen jednu odchodovou cestu. V případě přepadení, kdy musí pachatel stejnou trasou odjet, je to problém a pachatelé raději vytipují ty objekty, u nichž mají několik variant úniku. Také záleží na míře pohybu osob v okolí. Pachatelé mají rádi skryté, opuštěnější objekty, ale i ty, kde je extrémně hodně lidí a oni se mohou snáze ztratit v davu,“ popsal Václav Růžička trendy, které firma dlouhodobě sleduje.
Situaci z praxe naší redakci popsal mluvčí holdingu Česká Lékárna, který provozuje řetězec Dr. Max, Ing. Michal Petrov: „Jde především o napadení některého z členů personálu anebo krádeže. Někdy je potřeba učinit nadstandardní opatření – například svou pobočku v Ostravě – Hrabůvce jsme kvůli opakovaným vloupáním museli proměnit takřka v pevnost. Leckdy jsme museli stáhnout z výstavu uvnitř oficíny originální balení a nahradit je prázdnými krabičkami, protože zejména u lékáren s velkým provozem jsme čelili neustálým krádežím nebo pokusům o krádež.“
Jako při bankovní loupeži
Zaměstnanci lékáren jsou, podobně jako v bankách, často chráněni tlačítkem tísně. „Základním prvkem, který používáme, je pevné nebo bezdrátové tísňové tlačítko, které je v dosahu pracovníka lékárny a spustí alarm vyklopením nebo stlačením. Bezdrátové tlačítko může mít lékárník na krku, klíčích nebo v kapse a lze jím vyvolat poplach ještě dřív, než vejde do lékárny. Často totiž řešíme případy, kdy si pachatel vytipuje příchod zaměstnance do lékárny a při odemykání jej vtlačí dovnitř a zamkne například na toaletu. S tímto tlačítkem ale pípne a ústředna zachytí signál tísně. Zároveň dispečer vidí, zda je odkódováno zabezpečení lékárny, z čehož vyvodí, že při otevření došlo k přepadení. Ve stejnou chvíli vysíláme naše i policejní vozidlo. Pachatel přitom neví, že se něco děje, takže jej během 10 minut můžeme chytit na místě,“ vysvětlil Václav Růžička a dodal, že tlačítko komunikuje po síti přes počítač a lékárna se tak vyhne vysokým komunikačním poplatkům.
Významné úspory ale vznikají i v počátečních investicích, za servis (protože jde o jednoduchý mechanismus) a u poplatků operátorovi. Lékárny takto nechávají chránit také peněžní hotovost, například při její přepravě.
Vedle ochrany osob a hotovosti je pro lékárny nejdůležitější ochrana opiátových léčivých přípravků. „Opiáty podléhají zvláštnímu režimu. Jsou uloženy v trezorech a je u nich vedena evidence o pohybu látek a o práci s nimi, podle vyhlášky o návykových látkách. Každá lékárna si vede příslušné záznamy v evidenční knize,“ popisuje Michal Petrov, který nechtěl kvůli ochraně zaměstnanců lékáren komentovat možné změny a novinky v oblasti bezpečnosti, ale připomněl, že skladování a distribuce léků probíhá v souladu se všemi zákonnými i podzákonnými normami, pod dohledem Státního ústavu pro kontrolu léčiv.