Někteří odcházejí za větším výdělkem do farmaceutických firem, většina míří do zahraničí.
Kromě toho z lékařských fakult odchází stále méně absolventů, loni to bylo jen devět stovek. Na prostou reprodukci by jich bylo třeba dvakrát tolik.
Zatím se nikdo nezamýšlí nad tím, jak odliv lékařů zastavit či jak doplnit jejich stavy zahraničními posilami. Za pár let však může být pozdě, protože Evropská unie bude odčerpávat další specialisty podle svých potřeb.
Posily ze Slovenska
V českých nemocnicích zatím doplňují stavy lékaři ze Slovenska. Diplomy slovenských vysokých škol se u nás uznávají automaticky a není třeba dělat žádné aprobační zkoušky.
Slováky k nám vyhánějí nízké platy a neutěšené poměry v některých slovenských nemocnicích.
Mladý slovenský chirurg, který nechtěl být jmenován, nám řekl, že na Slovensku je velmi rozšířen klientelismus a korupce.
Pacienti chodí jen za určitým lékařem na doporučení známých a jeho služby si neoficiálně platí.
Existují dokonce místní ceníky lékařských výkonů a lékaři na vedoucích postech si své pacienty pečlivě hlídají.
Kdo se do tohoto koloběhu nezapojí, nemá příliš mnoho šancí si vydělat. Bohužel se ani moc nenaučí.
Slovenský lékař dodává, že je v České republice jen přechodně. Chce se co nejvíce naučit a pak plánuje odchod do Velké Británie. Takových je údajně většina.
Přísun pracovních sil ze Slovenska může brzy skončit i z jiných důvodů. Náš východní soused přistoupil k rozsáhlé reformě zdravotnictví.
Novela zákona o zdravotní péči předpokládá zvýšení spoluúčasti pacientů formou poplatků za některé úkony nebo služby.
To, spolu s dalšími připravovanými kroky reformy, by mohlo přinést do slovenského zdravotnictví více peněz, zvýšit zainteresovanost pacienta na kvalitě léčení a efektivním využívání zdravotnických služeb a umožnit lepší odměňování lékařů.
ROČNÍ PLAT - NÁSOBEK PRŮMĚRNÉ MZDY (V EURECH): Rakousko 75 000 - 3,1 Francie 60 000 - 2,1 Švédsko 58 000 - 2,2 Holandsko 80 000 - 2,8 Itálie 40 000 - 2,8 Belgie 80 000 - 2,7 Slovinsko 22 000 - 2,3 Chorvatsko 12 000 - 2,0 Slovensko 5 700 - 1,7 Česko 7 800 - 1,9 |
„Reformy mohou zastavit migraci slovenských lékařů a české zdravotnictví nebude mít z čeho doplňovat stavy,“ říká prezident České lékařské komory David Rath. U nás se zatím o reformě zdravotnictví jen mluví.
O posily není zájem
Ostatní zahraniční lékaři, kteří by u nás chtěli léčit, musí absolvovat velmi složitou aprobační proceduru a často se setkávají i se šikanou.
Miroslav Jerinič ukončil lékařskou fakultu v bývalé Jugoslávii a je občanem Bosny. Do České republiky se přistěhoval na konci roku 1993 a o dva měsíce později nastoupil do nemocnice v Liberci jako sanitář na psychiatrickém oddělení. Pak požádal Ministerstvo školství o uznání lékařského diplomu.
„Vše proběhlo nečekaně rychle a bezplatně. Byl mi přiznán titul MUDr., protože mé dosavadní vzdělání plně odpovídalo tomu, co poskytují lékařské fakulty v České republice. Nikdo mi však neřekl, že uznání diplomu mě neopravňuje k tomu, abych mohl pracovat v oboru,“ vypráví.
Nic netuše o záludnostech nostrifikačního procesu v České republice se Jerinič přihlásil do konkurzu a byl přijat jako lékař bez atestace. Teprve když požádal o atestační index, tak zjistili, že nemá aprobační zkoušku.
„Dozvěděl jsem se, že musím požádat Ministerstvo zdravotnictví ČR, aby mi povolili složit aprobační zkoušku. Byla nesmírně náročná. Dělal jsem ji na několik etap a zabralo mi to celý rok,“ vzpomíná na jednání úředníků Jerinic.
Útrapy lékařů z východu
Podobné martyrium zažívá lékařka, která uvedla jen jméno Jekatěrina Ivanovna. Je chirurg a v Rusku zastávala post, který by se dal u nás přirovnat k funkci primáře oddělení.
Přistěhovala se do České republiky, v konkurzu získala doktorandské místo na jedné pražské klinice. Tam se však potýkají s nedostatkem chirurgů, a proto mají zájem, aby co nejdříve začala operovat.
U aprobační zkoušky však dvakrát propadla. Žádný protokol o zkoušce nedostala. Když chtěl přednosta kliniky, na které uchazečka působí, přihlížet druhé opravné zkoušce, komise ho vykázala za dveře.
Václav Vlček z Ministerstva zdravotnictví Ekonomu k tomuto případu sdělil, že odborné i jazykové zkoušky jsou neveřejné. Zákon o vysokých školách však nic takového neříká.
„Zejména při zkoušce z češtiny úředník zkoušeného často až šikanuje. Běžně se stává, že dotyčný česky umí, má už dokonce pracovní povolení, ale na termín zkoušky musí čekat třeba půl roku,“ děkan 1. lékařské fakulty UK v Praze Štěpán Svačina |
Ministerští úředníci zřejmě sami nevědí, co je a není povoleno, nebo nemají zájem, aby jim někdo nahlížel do karet.
Unie si vybere
Vstup České republiky do Evropské unie může odchod českých lékařů do zahraničí ještě urychlit, i když zůstává otevřena otázka uznávání diplomů.
„Mám dojem, že střídající se ministři zdravotnictví a školství měli asi důležitější věci na práci. Nebyl v tom zřejmě úmysl, jak do budoucna zabránit úniku mozků, spíše ukázka lajdáctví ministerských úředníků,“ tvrdí člen Evropské komise, který si nepřál být jmenován.
Již dnes však existuje řada zemí, kde diplomy českých lékařských fakult uznávají bez ohledu na to, že ještě nejsme členskou zemí EU.
V severských státech, jako jsou Norsko, Dánsko a Švédsko, mají absolventi Univerzity Karlovy stále vysoký kredit.
Tyto země také ohlásily, že hodlají svůj trh pracovních sil liberalizovat hned po vstupu České republiky do Unie, takže se tam podmínky pro působení lékařů nezmění.
Na druhou stranu, některé země se budou snažit příliv lékařů omezit nebo uplatňovat různá výběrová hlediska, i když bude Česká republika v EU, upozorňuje Kubek.
Mezi uznáním diplomu a možností ihned pracovat samostatně nebo si dokonce otevřít soukromou praxi je totiž velký rozdíl. |
Záleží i na specializaci. Pokud chce například český anesteziolog působit ve Velké Británii, už dnes dostane povolení bez problémů a zkoušek, říká Kubek. Tato profese britskému zdravotnictví citelně chybí. Lékaři jiných oborů však musí dělat aprobační zkoušky.
Rovní a rovnější
Jiří Krejča je plastický chirurg, který několik let v Británii pracoval, nyní je zaměstnán ve Vojenské nemocnici v Praze a má soukromou praxi.
Potvrdil, že přístup Britů je skutečně velmi diferencovaný. Krejča působil nejprve několik let v Austrálii a po svém příchodu do Británie nemusel dělat žádné aprobační zkoušky, i když měl český diplom.
Stačilo jen doporučení bývalého zaměstnavatele. Dnes má potřebné vzdělání i praxi, aby mohl v Británii působit na nejvyšším postu ve svém oboru, což je post konzultanta-superspecialisty, který má zároveň povolení vykonávat soukromou praxi.
Aby však mohl na tomto postu pracovat, bude si muset počkat na pas Evropské unie.
Německo spolu s Rakouskem zatím oznámily, že budou po vstupu České republiky do EU trvat na sedmiletém moratoriu pro volný pohyb pracovních sil. Ani v tomto případě tedy automatické uznání lékařského diplomu nic nezmůže.
V Rakousku je lékařů dost, ale v Německu některé profese chybějí. A je pravděpodobné, že Německo bude uplatňovat selektivní postoj bez ohledu na přechodný zákaz a lékaře potřebných profesí nechá v zemi bez problémů pracovat.
Lenost versus peníze
Odliv českých lékařů do zemí EU může omezit jen české peciválství. Neochota stěhovat se do jiného města, natož do jiného státu, je u nás velmi zakořeněna.
„Veřejnost je neustále matena údaji o mzdách lékařů. Většinou se v médiích uvádějí platy včetně přesčasů a služeb, což u jiných povolání není zvykem.“ předseda LOK, Milan Kubek |
Potvrzuje to i speciální výzkum zaměřený na zjištění ochoty zdravotníků emigrovat za prací do zemí EU, který si objednala francouzská vláda v roce 1999.
Podle něj by rádo pracovalo v zahraničí 48,6 procenta českých zdravotníků. Pro definitivní emigraci se však rozhodlo 11,2 procenta lékařů.
Největší zájem je o Velkou Británii, Německo a Rakousko. Důvodem odchodu více než 90 procent dotázaných je špatné finanční ohodnocení.
Kubek k tomu s rozhořčením dodává, že veřejnost je neustále matena údaji o mzdách.
Většinou prý se v médiích uvádějí platy včetně přesčasů a služeb, což u jiných povolání není zvykem.
Proto platy lékařů nevypadají na první pohled tak špatně. Mnohem názornější je rozbor hodinového příjmu lékaře.
Průměrný hodinový příjem lékaře v České republice je podle údajů Lékařského odborového klubu (LOK) 125 korun.
Za hodinu práce přesčas lékař dostává 170 korun a za hodinu pohotovosti na pracovišti je 56 korun. Pro porovnání průměrná mzda středoškoláka s maturitou je 108 korun na hodinu a vysokoškoláka 207 korun.
Podle vyhodnocení statistik, které si dělá LOK, průměrný plat českého lékaře tvoří přibližně pětinu platu jeho kolegy v zemích EU. Pokud se nezvýší platy lékařů alespoň na 40 % úrovně zemí Unie, bude to silná motivace pro dočasnou nebo trvalou emigraci, tvrdí Kubek.
Kolaps, nebo vzestup?
Odchod lékařů do zahraničí a pokles zájmu o studium medicíny bude mít podle odborníků dopad na kvalitu zdravotnictví.
Kubek říká, že odejdou lidé v produktivním věku, kteří nebudou čekat na vyšší platy na vedoucích místech.
Totéž si myslí i Krejča a dodává, že odcházet budou i schopní mladí lékaři, protože v zahraničí mají nesrovnatelně větší možnosti dalšího vzdělávání.
Přechodně se může zhoršit dostupnost lékařské péče, protože úbytek lékařů bude umocněn redukcí sítě zdravotnických zařízení a rychlým stárnutím populace.
Až pacienti pocítí tento nedostatek, povede to majetnější ke snaze zaplatit si za kvalitní a přednostní péči. Ostatně úplatky mají v českém zdravotnictví tradici ještě z minulého režimu.
Ochota pacientů platit za léčení mimo systém veřejného zdravotního pojištění přivede do zdravotnictví soukromý kapitál.
Soukromý sektor ve stomatologii, gynekologii, urologii, plastické chirurgii, ale i celkové diagnostice a prevenci či alternativních metodách léčení už dobře prosperuje, protože jsou možné doplatky (stomatologie) nebo si pacienti platí mimo pojištění.
O zadlužené nemocnice a zdravotnická zařízení již dnes začínají projevovat zájem investoři, kteří si mohou několik let počkat, až se jim jejich investice začnou vyplácet.
Existují také projekty komerčního zdravotního připojištění, které bude doplňovat veřejné zdravotní pojištění a umožní doplácet na nákladnější péči. Zdravotnictví čeká v nejbližších letech dynamický vývoj a není vyloučeno, že přinese změny, které zastaví exodus lékařů a naopak začnou lákat špičkové odborníky k nám.
VLADIMÍRA BOHATOVÁ, Ekonom, 10.4.2003