Tato firma vyvinula tzv. optobionické čipy určené pro lidský zrak. Čipy jsou tenčí než vlas. Celý sítnicový implantát měří v průřezu 2 mm a obsahuje cca 3500 mikrofotodiod, které fungují jako miniaturní solární buňky.
Diody mají za úkol přeměňovat přirozené světlo v elektrické signály. Ty se dále dostávají do mozku prostřednictvím zbývajících zdravých částí sítnice.
IMPLANTÁTY ZVYŠUJÍ VIZUÁLNÍ CITLIVOST
Tři zmínění pacienti - 45letá žena, 66letý a 74letý muž - trpěli dědičnou oční chorobou RP - retinitis pigmentosa. Podstatou neblahého působení této nemoci je to, že poškozuje fotoreceptorové buňky oka citlivé na světlo. V posledním stadiu nemocný vidí velice špatně anebo už vůbec ne.
Implantáty sice nedávají pacientům možnost perfektního vidění, nicméně podstatně zvyšují jejich vizuální citlivost na světlo či tmu a umožňují jim poměrně dobré vidění na krátkou vzdálenost, např. při rozhovoru s někým přes stůl.
SÍTNICOVÉ „PROTÉZY“
Optobionika je jen jedním ze směrů očního lékařství, které se snaží pomocí implantátů nahradit poškozené či špatně fungující oční fotoreceptory u nemocných osob.
Nejméně tři jiné oftalmologické týmy v USA a dva v Německu se zabývají problematikou tzv. protetické sítnice čili de facto sítnicové protézy.
Skupina na Univerzitě Johna Hopkinse např. pracuje na epiretinálním systému.
Při něm se používá miniaturní kamera připevněná na brýle, která natáčí a dále digitálně zpracovává obrazy zachycované okem a předává je do čipu umístěného na přední straně sítnice.
Pan Chow tvrdí, že jeho implantát umísťovaný pod sítnici, resp. za její zadní stranu, je jednodušší, protože nepotřebuje žádnou energii zvenčí (rozumí se zde energie nutná k provozu minikamery) anebo vůbec jakýkoliv jiný informační zdroj, než je přirozené světlo dopadající na oko.
VLÁDNÍ PROGRAM V USA
Operace očí u tří zmíněných pacientů byly provedeny v rámci výzkumného programu vyhlášeného americkou vládní institucí US Food and Drug Administration.
V jeho rámci mají být při očních operacích zavedeny implantáty až deseti nevidomým lidem, kteří se k těmto zákrokům dobrovolně přihlásí. V programu nejde jenom o nalezení a odzkoušení operačních postupů, ale také o zkoumání toho, jak oko přijme implantáty.
Od operací u tří pacientů uplynulo teprve několik měsíců, což je příliš krátká doba na to, aby jejich výsledky mohly být definitivně vyhodnoceny. Nicméně zrak se u všech pacientů zatím výrazně zlepšil a nestěžují si na žádné potíže. Pokud budou výsledky uspokojivé, začnou se implantáty za sítnici používat ve větší měřítku za několik let.
Technik