pokud byly levnější, přimělo Světovou zdravotnickou organizaci, aby uspořádala tuto středu jednodenní konferenci, která bude znovu zkoumat kontroverzní otázku patentů na léky.
Západní farmaceutické společnosti jsou obviňovány, že zlepšují zdraví lidí na Západě dlouhá desetiletí a k rozvojovému světu se obrátily zády.
Soudní vítězstvím Jihoafrické republiky před sedmi týdny v této věci vznikla naděje pro miliony lidí, infikovaných virem HIV, kteří dosud mohli očekávat pouze smrt. Ceny léků jsou opakovaně snižovány farmaceutickými společnostmi, které čelí nátlaku veřejnosti, a také v důsledku tlaku firem, které vyrábějí levné neznačkové napodobeniny západních léčiv a energických činů vlád: minulý týden například Keňa schválila zákony, umožňující výrobu či nákup levných léků.
Konference Světové zdravotnické organizace se bude zabývat jádrem tohoto problému - zákonem na ochranu obchodu, který zajišťuje pro farmaceutické společnosti vysoké zisky. Dohoda o autorských právech týkajících se prodeje léků totiž dosud vyžaduje, aby i nejchudší země světa respektovaly u nových léků patent západních farmaceutických společností po dobu 20 let.
Teoreticky mají chudé země právo v případech nouze na výjimku: smějí v případech, jako je epidemie choroby AIDS, vyrábět levné kopie patentovaných drahých léků.
Jenže v minulosti chudé země v této věci zastrašovali právníci farmaceutických společností, kteří je varovali, aby levné kopie léků nevyráběly, a také Spojené státy, které hrozily obchodními sankcemi.
Nyní se aktivisté domnívají, že existuje skutečná šance změnit patentové předpisy. Doufají, že bude dohodnuto - jako v nynějším sporu mezi Brazilií a Spojenými státy - Spojené státy si oficiálně stěžují na Brazilii u Světové zdravotnické organizace, že plánuje dovoz levných léků - že zájem veřejného zdraví zvítězí.
Velkou otázkou je postoj Bushovy vlády. Spojené státy stále využívají nechvalně známého Seznamu č. 301, na němž jsou země, proti nimž hodlají Spojené státy zavést obchodní sankce, pokud začnou porušovat mezinárodní patenty. Brazilie je na tomto seznamu. Farmaceutický průmysl byl v poslední době donucen změnit svůj postoj. Od nedávného soudního případu v Jihoafrické republice radikálně poklesly ceny antiretrovirálních léků pro HIV/AIDS. Kopie kombinace tří léků, které stojí na Západě přibližně 10 000 liber (cca 550 000 Kč) ročně pro jediného pacienta vyrábí nyní indická farmaceutická společnost Cipla za 250 liber ročně.
Minulý týden nabídla firma GlaxoSmithKline rozsáhlý balík slev pro léky, které nejchudší země potřebují nejnaléhavěji.
Cena léků proti chorobě AIDS v Africe sice poklesla od soudního případu v Jihoafrické republice před sedmi týdny o 80 procent, ale nejlevnější koktejl těchto léků stále stojí v Keni asi 650 liber ročně, ve srovnání s nabídkou firmy Cipla, která stojí 250 liber ročně. V Keni však více než padesát procent obyvatelstva vydělává méně než jeden dolar denně a tak léky proti chorobě AIDS tam v současnosti používá jen asi 1000 Keňanů. Stejný počet lidí v Keni na chorobu AIDS stále umírá každý den.
Britské listy, 18.6.2001