Jak ve svém projevu uvedl nový předseda sekce nemocničních lékárníků (SNL) České farmaceutické společnosti (ČFS JEP) a vedoucí lékárník nemocniční lékárny Fakultní nemocnice Motol Petr Horák, každodenní poskytování farmaceutické péče v nemocnicích funguje hladce a její kvalita je vysoká i ve srovnání se zahraničím. Zvyšuje se ale také míra odpovědnosti a rizika, která je srovnatelná s jakýmkoli jiným medicínským oborem. Horší je to s financováním této péče. „Farmaceutická péče o hospitalizovaného pacienta je asi jediný zdravotnický obor, který není nijak hrazen. Role farmaceuta se přitom stále posouvá směrem do nitra nemocnice a k pacientovi a stále větší tlak bude kladen na zajištění kvality,“ připomněl Petr Horák. Vedle stabilních ekonomických podmínek podle něj obor potřebuje jasnou definici minimálních standardů, adekvátní systém kontinuálního vzdělávání, úkolem odborné společnosti je navržení nových výkonů pro farmaceuty plátcům zdravotního pojištění. Dalším cílem v rozmezí měsíců až let je definice a poté standardní dohodovací řízení nad výkony v klinické farmacii a dalšími výkony pro farmaceuty. Výkony čeká standardní doh0dovací řízení, zde jsou ale lékárníci na úplném začátku.
(pokračování na straně 2)
Blízká i daleká budoucnost nemocničních lékárníků
(pokračování ze str. 1)
Definice nemocniční lékárny dle SNL
Postupným definováním oboru začal výbor SNL již na konferenci v Jihlavě, kde odsouhlasil charakteristiku nemocniční lékárny. Tou se rozumí lékárna, která je organizační složkou zdravotnického zařízení poskytujícího zdravotní služby dle § 8 a 9 zákona o zdravotních službách, tj. jednodenní nebo lůžkovou péči, a pro poskytovatele uvedené zdravotní služby zajišťuje lékárenskou péči. K základním provozním prostorům nemocniční lékárny nad rámec vyhlášky o požadavcích na minimální technické a věcné vybavení zdravotnických zařízení patří odborné pracoviště výdeje léčivých přípravků zdravotnickým zařízením lůžkové péče a hodnocení lékové politiky a odborné pracoviště pro poskytování lékových informací. „Tato definice je nicméně součástí širší problematiky, kterou bychom rádi shrnuli v dokumentu pokrývajícím i minimální personální standardy. Zde ale diskuse ještě ukončena není. Jako výbor si myslíme, že bude také potřeba šířeji diskutovat i o dalších aspektech, jako je například legislativní vymezení pojmu infuzní roztoky a další podrobnější problematiky,“ uvedl pro naši redakci Petr Horák.
Problematika signálního kódu
Změny lékárnám letos připravila kompenzace regulačních poplatků vykazováním signálního kódu (oproti lékařským oborům však jen částečná, ve výši 40 %). A to hned v několika ohledech. K dnešnímu dni například není jasné, zda bude lékárnám, které jsou plátci DPH, tento kód zdaněn desetiprocentní daňovou sazbou. Stanovisko České lékárnické komory (ČLnK) ozřejmil na konferenci lékárníků prezident ČLnK Lubomír Chudoba. „Komora podala návrh na osvobození signálního kódu od daně u Generálního finančního ředitelství již v prosinci loňského roku. Dosud ale odpověď neobdržela (ředitelství neodpovědělo komoře do data uzávěrky tohoto čísla – pozn. red.). Po konzultaci s daňovou poradkyní komory a z důvodu opatrnosti proto doporučujeme, aby lékárny přiznaly u signálních výkonů desetiprocentní odvod daně. Pokud poté generální ředitelství osvobození uzná, daně se jim zase vrátí,“ uvedl prezident Chudoba.
Jak správně kompenzovat
Lékárny také začaly podepisovat úhradové dodatky s pojišťovnami. Podle informací, které ZaM sdělil tiskový mluvčí Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP) Oldřich Tichý, pojišťovna již dodatky ke smlouvám rozeslala všem lékárnám. „Stanovisko VZP je zcela jednoznačné – tomu, kdo dodatek neuzavře, pojišťovna kód v žádném případě proplácet nebude,“ varoval mluvčí Tichý.
Komora v souvislosti s vyhláškou, která kompenzace v roce 2015 zavedla, upozorňuje, že pro limitace je jako referenční období stanoven rok 2013. Zástupci lékárníků, ale například i stomatologové a dětští lékaři, mají nyní před sebou jednání s pojišťovnami o tom, jak poplatky prostřednictvím signálního výkonu kompenzovat těm lékárnám, resp. ordinacím, které začaly vykonávat svou činnost až ve druhé polovině roku 2013 nebo v roce 2014. Další limitací je podle Lubomíra Chudoby fakt, že oproti lékařům není na lékárny navázán stabilní kmen pacientů. „Meziroční struktura pacientů se v lékárnách velmi mění, a to zvláště ve velkých městech. Navrhovali jsme proto, aby nedocházelo k dalšímu krácení prostředků od jednotlivých pojišťoven a signální kódy byly vyčísleny za celé období od všech zdravotních pojišťoven dohromady,“ vysvětlil prezident Chudoba.
Novinky v legislativě
Na lékárníky letos dopadnou změny také v souvislosti s novým zákonem o zdravotnických prostředcích, jehož účinnost byla posunuta na duben 2015. Jak na konferenci uvedl Jakub Machálek ze sekce zdravotnických prostředků Státního ústavu pro kontrolu léčiv ( SÚKL), odvolací agenda zůstane od 1. dubna v kompetenci ministerstva zdravotnictví, dozor nad zkušebnami zdravotnických prostředků (ZP) si ponechá Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví (ÚNMZ) a na regulaci reklamy na ZP budou nadále dohlížet živnostenské úřady. Právě regulace reklamy, jeden z hlavních cílů novely, není ale v zákoně vůbec konkretizována. „SÚKL bude nově registrovat výrobce, distributory, dovozce, notifikovat ZP, vydávat certifikáty volného prodeje, rozhodovat o tom, zda výrobek vůbec je či není ZP, do které třídy rizika spadá a provádět dozor nad trhem,“ uvedl Jakub Machálek. Připomněl, že například notifikace ZP zahrnuje posouzení až statisíce ZP za rok, tato agenda vyžaduje vznik registru ZP, který by měl proces do značné míry zautomatizovat. V souvislosti s klasifikací Jakub Machálek zmínil nárůst přechodu přípravků, původně zařazených mezi léčivé přípravky, do kategorie zdravotnických prostředků, ať už z finančních důvodů (registrace léčiv je nákladná) nebo přechodu od doplňků stravy k ZP kvůli lepší možnosti prezentace. Jedno z problematických témat, která souvisí s praxí nemocničních lékáren, je povinnost lékaře, jenž předepisuje ZP opakovaně, ověřit, zda původní ZP stále vyhovuje, nebo je předepsání nového již nevyhnutelné.
Efektivní síť
Dlouhodobou problematikou je možnost optimalizace sítě lékáren. Záležitost v Jihlavě otevřel ředitel strategie České průmyslové zdravotní pojišťovny Pavel Frňka. „Síť je nevyvážená. Na Karlově náměstí v Praze jsou vzdálenosti mezi lékárnami v rozmezí 20 až 300 metrů, zatímco na Šumavě jsou oblasti, kde není lékárna dostupná do 35 minut obvyklou dopravou, jak stanovuje nařízení vlády o dostupnosti péče. Dobrým příkladem je například Rakousko, kde je minimální vzdálenost mezi lékárnami 500 m a hranice počtu obsluhovaných pacientů stanovena na 5,5 tisíce. Lékárna zde navíc nedostane smlouvu, pokud není navázána alespoň na dva praktické lékaře,“ uvedl ředitel Frňka.
Efektivnější plánování podle místopředsedkyně ČFS a vedoucí nemocniční lékárny Všeobecné fakultní nemocnice v Praze Heleny Rotterové vyžaduje také síť oddělení přípravy cytostatik v nemocničních lékárnách, která jsou nedílnou součástí Komplexních onkologických a Hematoonkologických center v ČR a zásobují i další zdravotnická zařízení. Zatím ale není zřejmé, kdo by měl tuto síť regulovat, zda MZ, či pojišťovny.