Při jednání Lékařského odborového klubu bude ležet na stole dohoda, k níž v pondělí večer dospěli vyjednávači LOK, lékařské komory a ministerstva zdravotnictví. Výsledek dnešního jednání pak ukáže, jaký je mezi protestujícími lékaři poměr mezi odboráři a revolucionáři.
Odborář vládnoucí chladným rozumem by na „Memorandum o úpravě poměrů ve zdravotnictví“ přistoupil.
Věděl by, že žádné odborové vyjednávání nekončí splněním všech požadavků jedné strany. Výsledkem dobrého jednání je vždy kompromis, jenž sice plně neuspokojí ani jednu stranu, ale zato oběma stranám poskytne možnost zachovat si tvář a interpretovat výsledek jako vítězství.
Pondělní memorandum je cestou k této variantě. Ministr Leoš Heger během posledních dnů udělal řadu ústupků.
Lékařům přidá prostřednictvím platových tarifů. Na sestry nezbude. Včlenil do memoranda doporučení ředitelům nemocnic, aby přijali zpátky lékaře ve výpovědi. Odboráři jsou na druhé straně vyzýváni, aby letos couvli o několik tisíc ze svých platových požadavků, což také není málo.
Pokud by se dnes podařilo memorandum podepsat, mohli bychom uzavřít nejostřejší, až na pár chyb nejlépe vedené a asi i nejúspěšnější odborové vyjednávání v novodobé české historii. Mohli bychom si říci: Nebylo to vydírání, jak někteří komentátoři rádi psali.
Byla to ošklivá, tvrdá, nepříjemná, ale zcela legitimní odborová akce sociální skupiny, která si teprve nyní a s pomocí profesionálů z PR byznysu naplno uvědomila svůj nátlakový potenciál a dokázala jej využít.
Nic více a nic méně.
Jenže takto bude možné mluvit jen v případě, že mezi protestujícími členy LOK převládne zmíněný chladný rozum. Jak lze ovšem vyvodit například z facebookových stránek Děkujeme, odcházíme, někteří lékaři se svým objeveným nátlakovým potenciálem natolik opili, že se stali rovnou revolucionáři.
Nechápejme to jako a priori pejorativní označení. Jsou to prostě lidé, kteří jsou ochotni hnát svůj protest do krajnosti (a za ni) bez ohledu na následky.
Ty ovšem v případě „revoluce“ nemá nikdo pod kontrolou. Revolucionáři mezi lékaři vědí, že pokud by ze svých požadavků necouvli ani o píď, vláda jim nakonec zřejmě stejně bude muset vyhovět. To je vědomí, které už jednoho dokáže připravit o soudnost.
Jistě, diskuze na Facebooku není žádný reprezentativní obrázek protestního hnutí.
Ale opravňuje k domněnce, že dosavadní nedílnou jednotu LOK dnes rozčísne souboj mezi odboráři a revolucionáři.
Osobně bych si sice vsadil spíše na vítězství rozumu, ale jisté to vůbec není.