Víte, jak velké by mohlo být sdružení cukrovkářů v roce 2035? Jako Praha. Alespoň pokud bude počet diabetiků růst dosavadním tempem. Čeští odborníci na nemoc, které se oprávněně přezdívá epidemie 21. století, se proto rozhodli, že je třeba dát nelichotivému vývoji stopku.
Pracují proto na programu, který by mohl konečně počet cukrovkářů snížit. Do několika měsíců by jejich návrh měli dostat na stůl i poslanci.
Stará čísla
V čem by měl nový Národní diabetologický program spočívat?
„Je třeba se přizpůsobit současným znalostem a potřebám pacientů. Nyní už totiž známe lepší léčbu a prevenci než v roce 2000, kdy vznikl předchozí program. Právě prevence bude ale úkolem hlavně pro politiky,“ říká šéf Diabetické asociace ČR Milan Kvapil.
Podle něj například snížení spotřeby nasycených mastných kyselin z tuků o jedno procento povede k poklesu počtu nových pacientů s cukrovkou hned o procenta dvě. Jak toho dosáhnout, ale musí rozhodnout stát.
„Jde se inspirovat třeba v Dánsku, kde byla zavedena daň na tuky. Očekává se, že díky tomu většina lidí sníží spotřebu hlavně škodlivějších tuků, a v důsledku toho klesne počet nových případů diabetu,“ navrhuje profesor Kvapil. Snížení počtu cukrovkářů by přitom pomohlo i naší ekonomice. Diabetes je totiž jednou z nejdražších nemocí vůbec. Jeden pacient stojí zhruba jeden milion korun ročně.
„Léčba cukrovky spotřebuje více než desetinu prostředků na zdravotnictví. Ještě vyšší jsou náklady nepřímé – předčasné odchody do invalidního důchodu, závislost na péči jiných, ztracené roky produktivního života. Roční výdaje na diabetika druhého typu s komplikacemi jsou přitom třikrát vyšší než na diabetika bez komplikací,“ upozorňuje Terezie Pelikánová, šéfka České diabetologické společnosti.
Pokud se podle propočtů diabetologů investuje sto milionů korun ročně do prevence, 400 milionů se následně ušetří díky tomu, že pacienti nebudou mít další komplikace.
K těm nejobvyklejším patří poškození ledvin a oční sítnice, diabetická noha nebo ischemická choroba srdeční. A právě na kardiovsakulární nemoci pak umírají tři čtvrtiny všech cukrovkářů. Nemoc je přitom skutečně záludná. Pokud ji neodhalí například obvodní lékař, může s ní člověk žít dlouhá léta, aniž by něco tušil. Mezitím tělo dostává tiše zabrat, a když konečně člověka komplikace donutí zajít do nemocnice, může už být pozdě.
Cukrovkáři II. typu se tak dožívají v průměru o deset let nižšího věku než ostatní lidé. Na západě je navíc diabetes nejčastější příčinou slepoty i amputace nohou.
Čeští diabetici v základních číslech
- Počet Čechů s cukrovkou II. typu: 800 000
- U kolika pacientů je ročně cukrovka diagnostikována: 55 000
- Kolik lidí ročně na cukrovku zemře: 22 000
- Počet nemocných, kteří neví o tom, že mají cukrovku: 250 000
- Kolik prostředků ze zdravotnictví jde na léčbu cukrovky: 10 až 15%