Co pro vás znamená ocenění Rytíř českého lékařského stavu?
Ocenění titulem Rytíře je nejvyšší vyznamenání, kterého se mi kdy dostalo, a je pro mne určitým zadostiučiněním a důkazem, že má vědecká práce, mé politické postoje i mé úsilí o zachování čistoty vědy a medicíny měly smysl.
Měl jste nějaké vzory, kterým vděčíte za to, co jste zatím v životě dokázal?
Vzorem odvahy byl pro mne můj strýc Vladimír Taibl, zastřelený v koncentračním táboře Plötzensee v roce 1943 za přípravu ozbrojeného povstání proti nacismu. Příkladem vědce a vysokoškolského učitele mi byl profesor MUDr. Ladislav Borovanský, přednosta Anatomického ústavu LF UK v Praze, velkorysý a důstojný člověk s širokým rozhledem, který vedl mé první kroky ve vědecké práci. A tím, kdo mne seznámil s Darwinovou teorií a umožnil mi na jejím základě porozumět světu a jeho vývoji, byl genetik profesor RNDr. Bohumil Sekla.
Vaše profesní kariéra se dělí na tři různá období. Nejtěžší bylo zřejmě to, kdy vás jako člena Klubu angažovaných nestraníků, který vznikl v době pražského jara 1968, Husákovi komunističtí normalizátoři vyhodili z fakulty a pracoval jste jako závodní lékař. Jak se vám po téměř dvaceti letech vracelo k vědecké práci?
Návrat k původní práci nebyl obtížný, úzkou tematiku své práce jsem měl dosud v paměti a řadu původních výzkumných plánů bylo možno dokončit a získat tak doktorát a profesuru. Další rozvíjení osteologického výzkumu na současné úrovni však už nebylo v podmínkách malého ústavu možné.
Celý život bojujete proti nevědeckým postupům v lékařství. Patříte mezi zakládající členy Českého klubu skeptiků Sisyfos? Co vás k tomu vedlo?
Zakládajícím členem klubu jsem nebyl, ale přihlásil jsem se do něj ihned po jeho založení a už v dalším roce jsem převzal na pět let funkci předsedy. Přivedly mne k tomu zkušenosti s léčiteli-šarlatány v mé práci závodního lékaře, ale zejména příval iracionality, ezoteriky, mystiky, různých duchovních pseudověd a neúčinných metod alternativní medicíny do naší země a medicíny po roce 1989.
Co všechno považujete za alternativní medicínu, za šarlatánství?
Za alternativní medicínu podle definice lékařské sekce našeho klubu Sisyfos považuji všechny metody, jejichž principy jsou v rozporu s vědeckými poznatky a jejichž specifickou účinnost se nepodařilo prokázat standardní vědeckou metodikou. Patří sem jak staré lidové metody, tak „klasické“ metody alternativní medicíny, jako je homeopatie, čínská medicína a parapsychologie, a také množství nově vymýšlených metod „energetických“, „psychoterapeutických“ a přístrojových, diagnostických i léčebných.
Částečný léčebný efekt metody alternativní medicíny mít mohou, ale je zpravidla zprostředkován placebovým efektem. Jen výjimečně se na úspěchu léčby podílí efekt přímý, například u metod manuálních. Pokud jde o šarlatánství, lze tímto slovem označit metody alternativní medicíny jen tehdy, pokud si je léčitel nebo „alternativní“ lékař vědom, že jde o metodu neúčinnou a provozuje ji ze zištných důvodů. Většina léčitelů své metodě naivně věří.
Čím si vysvětlujete ten boom alternativní medicíny a léčitelství po listopadu 1989?
Existují desítky činitelů, které jsou příčinou tohoto boomu. Snad hlavním je ten, že jsme žili léta v materialistickém režimu v relativní izolaci před novými převážně duchovními proudy a rozvojem postmoderní filozofie a antiscientismu v západním světě.
Nebyli jsme vychováni ke kritickému myšlení, a proto bylo vše, co k nám masivně ze Západu přicházelo, slepě přijímáno s nadšením, včetně nových léčebných metod. Velkou roli hrála i masivní reklama, která doprovázela tyto pro nás nové metody, i korupce některých lékařů, využívajících například možnosti homeopatie k snadnému výdělku. Své udělal i import různých guru z USA i Orientu a náhlý „zrod“ snad až tisíců léčitelů z řad zdravotníků i laiků, kteří v sobě objevili mimořádné psychické schopnosti.
Jaký vývoj v alternativní medicíně a léčitelství pozorujete a co mu říkáte?
Pozoruhodné je, že alternativní scéna není konzervativní, ale že se inovují staré metody a stále rychleji vznikají nové, například metody vydávané za psychoterapeutické, dále metody odvolávající se na kvantovou teorii a různé nové energie, a každým rokem se objeví na trhu také nová zázračná přístrojová vysoce „sofistikovaná“ diagnostická metoda. Rychle také narůstá počet potravinových doplňků.
Novým fenoménem je, že se propagátoři nových metod odvolávají na vědu, chtějí vědeckou medicínu doplnit, proto razí pro alternativní medicínu termín „komplementární“ medicína a proto také se ve svých reklamách ohánějí absurdním gulášem vědeckých, ovšem správně nepochopených termínů.
Uzlovým bodem střetu mezi vědeckou a alternativní medicínou se stává homeopatie, jejíž zástupci chtějí prosadit její přijetí do rámce medicíny na národních i evropských odborných i politických úrovních.
Vylučujete zcela, že někteří jedinci mohou mít v sobě neviditelné síly, které uzdravují nebo aspoň zastavují nemoc? Anebo takové případy znáte?
Všichni máme v sobě přirozené léčivé mechanismy, respektive „síly“ označované jako vis medicatrix naturae. Nějakou zvláštní, dosud neznámou fyzikální nebo „duchovní“ sílu, kterou by byl dokonce obdařen jen někdo, však vylučuji jednoznačně.
Nejen proto, že takové síly nebyly nikdy objeveny, ale hlavně proto, že fyzika uznává jen čtyři základní síly, které postačí k vysvětlení všech fenoménů. Kromě toho je z biologických důvodů vyloučeno, aby v organismu vznikl z ničeho nic nový orgán, který by nějakou novou léčivou sílu produkoval.
Možná je to ryze laická otázka, ale dá se vůbec nějak objektivně změřit a porovnat na konkrétních případech účinky klasické medicíny a alternativní?
Účinky všech metod klasické i alternativní medicíny lze spolehlivě ověřit základním pracovním prostředkem lékařské vědy, tedy dvojitě slepou klinickou studií, samozřejmě provedenou standardním způsobem a opakovně úspěšně replikovanou. V konkrétním jednotlivém případě to však není vždy možné.
Vyléčení nebo zlepšení zdravotního stavu je zpravidla způsobeno souhrou použité léčebné metody (medikament, operace, fyzikální zásah), placebového efektu a přirozené léčivé síly organismu, vis medicatrix naturae. Všechny tyto tři faktory působí současně, ale jejich podíl na výsledku lze jen přibližně odhadovat.
Váš klub Sisyfos každoročně uděluje cenu Bludný balvan za pseudovědeckou činnost. Můžete uvést na nějaký konkrétní tragický případ, kdy pacient na alternativní medicínu doplatil?
Měl jsem štěstí. Ve své dvacetileté praxi jsem měl jen jediného takového pacienta. Diagnostikoval jsem mu karcinom rekta, snadno přístupný, s dobrou vyhlídkou na vyléčení. Pacient však tvrdě odmítl přes opakované vysvětlování a strašení další vyšetření i léčbu a spolehl se na bylináře. Zemřel za necelý rok.
Řadu takových tragických případů popsali u nás onkologové včetně dětských, v zahraničí vyvolalo velkou odezvu úmrtí ředitele společnosti Apple Steva Jobse. V USA je hodně citován případ Elizabeth Targ, předsedkyně státního výboru pro alternativní medicínu, která do poslední chvíle věřila ve vyléčení karcinomu prsu bylinami.
Stejný rozruch před léty vyvolala v Holandsku smrt dvou předních hereček. Tyto případy ovlivní veřejné mínění a otřesou vírou v alternativní medicínu víc než jakákoli vědecká analýza jejích metod.
Bludný balvan obdrželi například bývalý český ministr Antonín Baudyš, švýcarský spisovatel Erich von Däniken, zakladatel psychotroniky Zdeněk Rejdák, herec Jaroslav Dušek, ale i redakce časopisu Vesmír, Česká televize, TV Nova a Prima TV. Jaké na to máte reakce?
Setkáváme se i s velmi tvrdou kritikou, například na udělení Bludného balvanu Jaroslavu Duškovi nebo psychologovi Stanislavu Grofovi, zakladateli transpersonální psychologie, někteří nesouhlasí se satirickou a trochu komediální formou udělování této ceny, ale převážná většina komentátorů náš názor na laureáty sdílí.
Ani jednou jsme naše hodnocení nemuseli měnit nebo se dokonce omlouvat. „Oceňování“ propagátorů iracionálních a často nesmyslných názorů nebo metod Bludným balvanem pokládá většina vzdělaných osob i novinářů za účinný způsob, jak na nesmyslné názory a metody veřejnost upozorňovat.
Dostavují se ti lidé a zástupci organizací k předání ceny Bludný balvan, nebo to ignorují?
Někteří udělení titulu ignorují, jiní nás v tisku napadají a chtějí si stěžovat, léčitelé se naopak touto cenou dokonce pyšní, protože každá zmínka o nich je pro ně reklamou.
Obvykle alespoň jeden laureát ze šesti oceněných si pro Bludný balvan přijde a své představy obhajuje, někdy i agresivně. Jen jednou uznal laureát, univerzitní profesor, svůj omyl, vzal to sportovně a veřejně se omluvil.
Jak se stavíte k homeopatii?
Principy homeopatie vyvrátil jednoznačně už v roce 1842 O. W. Holmes. Svůj názor vyjádřil slovy: „Je to nesourodá snůška perverzní duchaplnosti, pozlátkové vzdělanosti, slabomyslné důvěřivosti a mistrné misinterpretace.“ Na tom není třeba nic měnit. Ve vědeckých kruzích je homeopatie považována za největší podvod moderní medicíny.
O nesmyslnosti všech kuriózních principů homeopatie není sporu a dvojitě slepé studie provedené na vědeckých pracovištích účinnost homeopatie vyloučily rovněž. Homeopatie je kromě toho charakterizována sérií dalších znaků typických pro pseudovědu: roztříštěnost do několika variant, spory mezi nimi, korupce a zneužívání významných politiků a umělců, osočování jejích kritiků a lži.
Co si myslíte o potravinových doplňcích a bylinkách? Měli by je lidé konzumovat a v jakém množství?
Potravinové doplňky jsou směsi různých látek, například vitaminů a minerálů, které jsou sice nutnou součástí lidského těla a jejich farmakologická účinnost je ověřena, ale pokud má člověk vyváženou stravu, je používání potravinových doplňků zbytečné. Vhodné jsou jen u oslabených nebo starých jedinců.
Přesné léčebné indikace tyto doplňky nemají. Byliny obsahují řadu účinných látek, ale i v továrních výrobcích je jejich množství nestandardní a často nedostatečné. Mohou být jen vhodným symptomatickým, nikoli kauzálním prostředkem.
Byliny prodávané na trzích nebo dovážené preparáty z Orientu mohou však být rizikové. Pokud má pacient větší nebo dlouhodobější obtíže, považuji za nutné před použitím bylin a doplňků zjistit příčinu obtíží a vyloučit závažné onemocnění.