V Děčíně jste vedoucím lékárny, kterou jste převzal po své matce. Jaké výhody představuje rodinný byznys?
Za největší výhody považuji především nezávislost a tradici. Nezávislost ve výběru dodavatelů, výběru sortimentu a volbě, jak se chovat k pacientům a zákazníkům. Nejsme svázáni marketingovými pravidly, která přinášejí do našeho oboru obchodníci působící na lékárenském trhu, pro něž je na prvním místě zisk. Nemusíme volit preferovaná léčiva podle pozitivních listů nebo provádět generickou substituci tam, kde to není nutné. Díky tomu, že naše lékárna existuje již 25 let, lidé vědí, co od nás mohou očekávat. Často k nám přicházejí pouze pro radu nebo prohodit pár slov.
Můžete říct, čím se liší vaše rodinná lékárna od lékárenských řetězců? Co specifického můžete svým klientům nabídnout?
Především můžeme nabídnout dostatečný čas na konzultace při výdeji a zároveň větší míru soukromí – lidé u nás nestojí ve frontách s několika dalšími lidmi. Dále nabízíme poradenství při odvykání kouření, které se setkává se stále větším zájmem. Samozřejmě provádíme i individuální přípravu léčivých přípravků, která se jinde již téměř neprovádí. Co se sortimentu týče, máme rozšířenou nabídku dětských dudlíků a lahví. V neposlední řadě k nám pacienti přicházejí pro doplňky, které jim jinde nejsou schopni nebo ochotni objednat.
Jste jedním ze zakládajících členů profesního spolku Vaši Lékárníci CZ, který zastupuje menší soukromé lékárníky a nejen je. Kolik máte v současnosti členů a co je vaší hlavní náplní?
Sdružení Vaši Lékárníci CZ vzniklo po loňském sjezdu delegátů České lékárnické komory, kde jsme –stejně jako v předchozích letech – konstatovali zhoršující se stav veřejného lékárenství v České republice a také ohrožení existence veřejných lékáren z důvodu pokračujícího upřednostňování ostatních segmentů poskytovatelů zdravotní péče. Nezastupujeme pouze menší soukromé lékárny, ale bojujeme za všechny lékárníky v terénu. Hlavní náplní sdružení je zvýšit povědomí o nás lékárnících, naší každodenní práci a problémech, s nimiž se setkáváme a které musíme řešit. Snažíme se obnovit tradiční hodnoty lékárenství, odmítáme lékárnu v podobě „obchodu s léčivy“. Ve svých aktivitách cílíme jak na laickou veřejnost, tak na naši politickou reprezentaci všech zastoupených politických stran, ať už v rámci regionů či na celostátní úrovni. Zakládajících členů je kolem deseti a naše základna se pomalu rozrůstá. A pokud by měl kdokoliv zájem připojit se do našich řad, rádi ho ve sdružení přivítáme.
Zasazujete se o reformu lékárenství. Která témata by se měla v blízké budoucnosti řešit?
Naše sdružení mělo od začátku tři priority, ke kterým se v poslední době přidala ještě čtvrtá. Je to především zavedení stejných doplatků na léky ve všech lékárnách, aby pacienti nebyli nuceni obíhat jednotlivé lékárny. Prosazujeme smysluplnou regulaci sítě lékáren podle vzoru západní Evropy na základě demografických a geografických kritérií, aby se nezhoršovala zdravotní péče na venkově, a naopak, aby zbytečně nevznikaly jako houby po dešti další a další lékárny ve velkých městech.
Třetí prioritu pro nás představuje změna systému financování lékárenské péče z maržového na výkonové – lékárník by měl být ohodnocen za svou práci a nikoliv za to, jak drahá léčiva ve své lékárně vydává. Tato tzv. dispenzační taxa by zajistila lékárnám větší stabilitu. Posledním problémem, na který se zaměřujeme a který je momentálně dost aktuální, je důsledné dodržování platného zákona o léčivech zaručujícího dodávky léků pro všechny pacienty do jejich lékáren.
I po novelizaci zákona v prosinci loňského roku se totiž setkáváme s obcházením ze strany distributorů a výrobců, které vede k nedostupnosti některých léčivých připravků pro konkrétní lékárny. Ministerstvo a SÚKL bohužel zatím stále jen přihlíží nedodržování zákona a hledají výmluvy pro svou nečinnost. To vše i přes právní analýzy, které k tomuto tématu byly zpracovány.
Zdá se, že ministr zdravotnictví se k podpoře malých lékáren hlásí. Je vám známo, jak konkrétně tato podpora bude vypadat?
Podporu vedení ministerstva deklarovalo na naší společné schůzce i v médiích, ale jak bude vypadat konkrétně, zatím nevíme. Zřejmě se bude jednat o navýšení úhrad pro jedinečné venkovské lékárny, tak jako je tomu u podobných projetků pro praktické lékaře a stomatology.
V současnosti se bouřlivě diskutuje o navýšení příjmů za tzv. signální kód výkonu na 9 Kč za položku na receptu. Připadá vám ta částka dostatečná?
Tento návrh zdravotních pojišťoven se dá považovat spíše za nejapný žert. Vzhledem ke kalkulacím, které byly provedeny, a limitacím ze strany pojišťoven, by se totiž o žádné navýšení nejednalo a reálně by naopak pokračoval již několikaletý propad ve financování veřejných lékáren. Revizemi úhrad a zrušením regulačních poplatků náš sektor přišel za posledních 10 let o zhruba 20 mld. Kč. Doufejme, že ministerstvo splní své sliby a dojde k navýšení hodnoty signálního výkonu adekvátně tomu, jak se navyšují platby ostatním segmentům ve zdravotnictví. Lékárníci navrhují zvýšení na 30 Kč za recept či ještě lépe 20 Kč za položku na receptu, což by znamenalo nárůst o necelá 3 %. I to je stále výrazně méně než 5 %, která již byla přislíbena ostatním segmentům. V příštím roce se navíc budeme potýkat s dalším nárůstem administrativní práce a většími nároky na přístrojové vybavení vzhledem k chystané protipadělkové směrnici.
Jak se lékárníci vypořádali s elektronickou preskripcí? Co považujete za výhodu a co stále za největší nedostatek?
Nemohu mluvit za všechny, ale troufnu si říci, že lékárníci byli opět připraveni nejlépe ze všech. Ač to pro lékárny znamenalo významné náklady na IT vybavení, změny softwaru, certifikáty a proškolení zaměstnanců, nevím v současné době o lékárně, která by nepřijímala elektronické recepty, narozdíl od (tipuji) desítek, možná stovek lékařských ordinací. Nedostatky bohužel podle mého stále převažují nad výhodami. Zatím nefunguje lékový záznam pacienta, takže není možné nahlížet do kompletní medikace. Systém již zaznamenal několik výpadků, poslední před pár dny. Následkem toho je ohrožena zdravotní péče, protože není nalezeno spolehlivé alternativní řešení těchto situací. Lékárník navíc nemůže při chybě opravit údaje v úložišti a musí pacienta poslat zpátky za předepisujícím lékařem. Jen dílčími nedostatky jsou pak nejednotné formy průvodek a dále jejich zasílání pacientům formou SMS, což znesnadňuje práci a prodlužuje dobu expedice. Mezi výhody bych zařadil zákaz veškeré reklamy na průvodkách receptu, dále faktický konec výpisů z receptu a především potenciálně jednodušší a rychlejší fakturaci receptů zdravotním pojišťovnám a jejich dřívější proplácení.
Když přijdete ve Francii do lékárny například se zánětem spojivek, lékárník vám prodá antibiotickou mast bez receptu. Jaké kompetence by lékárník měl mít? A unesl by český pacient, kdyby lékárník některé kompetence převzal od lékaře?
Neříkám, že lékárník potřebuje nějaké nové kompetence, ale do budoucna si dokážu představit, že některé by byly ku prospěchu především pacientům. Zároveň by se ulehčilo praktickým lékařům, kterých ubývá, a ti zbylí musejí za stejný čas ošetřit více pacientů. Lékárna je navíc místem, jež pacient navštíví v případě téměř poloviny zdravotních problémů. Především by bylo dobré zaměřit se na prevenci. V lékárnách by si pacient mohl například nechat změřit kromě krevního tlaku třeba hladinu cholesterolu nebo cukru v krvi. Zvýšil by se tak záchyt civilizačních onemocnění již v záčátku, kdy se dá ještě předejít vážnějším zdravotním problémům, na čemž by následně ušetřil i celý zdravotní systém. V době snižující se proočkovanosti populace je další možností očkovat přímo v lékárnách. Poslední inspirací ze zahraničí by mohla být preskripce omezeného množství chronické medikace pacienta v době nepřítomnosti nebo nedostupnosti praktického lékaře.
Co máte na své práci nejraději?
Nejraději mám především každodenní kontakt s pacienty a klienty a řešení jejich zdravotních obtíží s následným doporučením léčby. Třešinkou na dortu je řešení lékových problémů a interakcí.