Na tento čtvrtek si praktičtí lékaři naplánovali, že zamknou ordinace; někteří mají poskytovat jen omezené služby, jiní demonstrovat před pražskou budovou ministerstva zdravotnictví.
K protestu proti Miladě Emmerové se přidali také zubaři (slíbili zavřít na hodinu ordinace) a lékárníci: ti měli podle plánů z minulého týdne přestat pracovat od dvanácti do jedné (kdo však bude nezbytně potřebovat lék, dostane ho).
Připojit se měli i ambulantní specialisté, ale jen symbolicky, vyvěšením letáků. “ Kdybychom uzavřeli své ordinace, jen nahrajeme nemocnicím,“ řekl Zorjan Jojko, místopředseda jejich sdružení.
Právě výsadní postavení nemocnic totiž “ terénní“ lékaři považují za jednu z příčin svých současných problémů. Balík peněz vybraných pojišťovnami (loni 168 miliard korun, letos odhadem o 6 procent více) se dělí na několik dílů.
Zhruba polovina je pro nemocnice, 35 procent jde na léky, zbytek pro ostatní. Každého půlroku se zástupci pojišťoven a doktorů znovu dohadují, kolik kdo dostane. Když se nedohodnou, vydá ministerstvo vyhlášku. A zde leží kořeny čtvrteční stávky.
Zatímco „terénní“ lékaři se s pojišťovnami dohodli a dostali na první a druhé pololetí o tři procenta více než loni, nemocnice chtěly větší peníze. Ministryně Emmerová jim šla na ruku: vyhláškou uložila pojišťovnám zaplatit jim o osm procent více.
Léky zůstaly na její přání bez jakéhokoli limitu a výdaje za ně stouply v prvním pololetí o deset procent. Jenže tolik peněz v kase, kterou plní občané platbami zdravotního pojištění, prostě není. Každý měsíc chybí skoro půl miliardy korun.
„Kdykoli jsme chtěli něco ušetřit, poslala nám ministryně výhrůžný dopis, že na nás uvalí nucenou správu,“ uvedl ředitel Svazu zdravotních pojišťoven Jaromír Gajdáček. Nejhůř je na tom největší Všeobecná zdravotní pojišťovna (VZP).
Na konci srpna čekal doktor Petr Hodák (jméno je smyšlené, lékař skutečné jméno z obavy před problémy ve své praxi těsně před uzávěrkou odmítl zveřejnit) na peníze od ní marně, přišly o dvacet dní později než obvykle.
„Běžné bylo zpoždění o jeden měsíc, na to už jsem si zvykl. Dvacet dní navíc je ale problém,“ řekl.
Platba od VZP pro něho totiž představuje klíčový zdroj příjmů: aby utáhl provoz ordinace, musel si vzít překlenovací úvěr s úrokem zmíněných 1500 korun měsíčně.
Zástupci lékařů chtějí po premiérovi Jiřím Paroubkovi, aby ministryni Emmerovou odvolal nebo alespoň ustanovil někoho, kdo bude na její prací dohlížet. „Měla by každé své rozhodnutí konzultovat s někým, kdo by měl její ministerstvo v gesci,“ řekl předseda Sdružení praktických lékařů Václav Šmatlák.
Minulý čtvrtek se na ministerstvu zdravotnictví sešli zástupci pojišťoven s poradcem premiéra Valtrem Komárkem. Výsledky jejich jednání chce premiér Paroubek prezentovat tento týden.
Podle jednoho z účastníků jednání, ředitele Svazu zdravotních pojišťoven Jaromíra Gajdáčka, se všichni shodli na tom, že zdravotnické výdaje se musejí rovnat příjmům.
Příjmy lze posílit navýšením výdajů státu za pojištěnce (děti a důchodce) a odkupem nedobytných pohledávek státní Konsolidační agenturou. Ušetřit se dá v nemocnicích a na lécích.
Stručně řečeno: je třeba zamezit tomu, aby ministryně mohla vyhláškami rozdělit více, než se vybere. Tahle medicína už ale letošní ztrátě 11 miliard korun zabránit nedokáže, může se projevit až příští rok.
Hana Čápová, Týden