Nemocnice má ale z minulosti nesplacené závazky ve výši 92,8 miliónů korun, přičemž jí však různé instituce, vesměs zdravotní pojišťovny, dluží sedmdesát miliónů Největším restem je ale přetrvávající čtyřsetmiliónový vnitřní dluh.
„Je to vlastně účetní dluh, řešitelný snadnou účetní operací. Ale to musí vyřešit kraj jako zřizovatel a ministerstvo financí,“ řekl ředitelka nemocnice Vladimíra Danihelková. Stav hospodaření nemocnice je zásadní zlom, zatímco v půli loňského roku byla ztráta bezmála 4,5 miliónu korun.
Změna hospodaření je také důsledkem převzetí některých servisních činností zpět do režie nemocnice. Jen zřízením vlastní ostrahy má ročně ušetřit asi osm set tisíc.
Nižší marže pro léky
Významným zlepšením ekonomického výsledku bylo nastavení nižších marží pro nákup léků z lékárny. Ne všechny změny ale mají okamžitý pozitivní efekt. Zejména nástup dodavatele jídel, kterého vybral krajský úřad, je spojen s mnoha negativními reakcemi.
Ředitelka výhrady zaregistrovala a jedná s firmou o nápravě. „Snad se jedná pouze o úvodní potíže, spojené s nástupem firmy,“ řekla.
Danihelkovou také trápí dluh, který se objevil v souvislosti s výstavbou pavilónu patologie. Nebyla dokončena v řádném termínu a předchozí vedení ani neodevzdalo závěrečné vyhodnocení stavby.
Nové vedení nemocnice samo požádalo finanční úřad o prověrku hospodaření při stavbě patologie.
Výsledkem bylo rozhodnutí o navrácení státní dotace čtyřicet miliónů korun a penále, což v součtu představuje povinnost hradit státu celkem 62 miliónů korun.
„Nemělo smysl dál setrvávat v pozici mrtvého brouka,“ řekla ředitelka, která jedná o možností odpuštění sankce.
Kraj zabrzdil prodej nevyužitých zásob
Problémem nemocnice jsou nevyužité zásoby. Ve skladech asi dvanáct let zahálí pět dialyzátorů a další vybavení v ceně nejméně pět miliónů korun. Záměr směny s jesenickou nemocnicí nenašel pochopení na krajském úřadu.
„Je to škoda, protože my je nikdy nepoužijeme. Dialýzu máme plně zajištěnou modernější technikou, než jaká zahálí ve skladu, takže je vyloučeno, že by jsme se v budoucnu vraceli k méně vyspělé technice.
Pro management břeclavské nemocnice by byl akceptovatelný přechod do existence v podobě akciové společnosti, ovládané krajem.
„Měli bychom poněkud volnější ruce, než máme jako příspěvková organizace. Konkrétně třeba v platech, nebo některých dalších záležitostech,“ řekla právnička zařízení Helena Pilařová. Usnadněn by mohl být zřejmě i další osud nepotřebného zařízení, zahálejícího ve skladech.
Nemocnice má kapacitu 511 lůžek z nichž je 491 vedeno jako akutní. Výstavba začala v osmdesátých letech přičemž podle původních záměrů měla posloužit i pro přilehlý region slovenského Záhoří, který je nyní součástí samostatného Slovenska.
Proto je pro současné potřeby v některých částech naddimenzována. O budoucnosti má rozhodnout chystaný generel. Nemocnici čeká reorganizace vnitřního uspořádání a pro volné části se bude hledat nové využití.
Vilan Vojtek, Právo