Britští vědci chtějí brzy produkovat neomezené množství „syntetické“ lidské krve, která má být vyráběna z embryonálních kmenových buněk. Informoval o tom britský deník The Independent.
Podle Independentu bude projekt ohlášen ještě tento týden a za tři roky už umělou krev dostanou první testovací dobrovolníci.
Pokud by se podařilo takovou krev vyrobit, jednalo by se podle odborníků oslovených deníkem Aktuálně.cz o opravdovou revoluci.
„Nejde opravdu o syntetickou krev, ale o krev vyrobenou z kmenových buněk. Tato syntetická krev by však byla velice důležitá, krve je málo, zvláště u některých krevních skupin,“ řekla Aktuálně.cz profesorka Eva Syková, která je průkopnicí výzkumu kmenových buněk v Česku.
Revoluce v medicíně
Embryonální kmenové buňky jsou považovány za příslib medicíny budoucnosti. Mají totiž tu neobvyklou vlastnost, že se jsou schopny transformovat v jakoukoliv buňku lidského těla.
Jejich využívání je však předmětem etického sporu, protože se získávají z těl nenarozených lidských embryí. Americký prezident George Bush tak financování výzkumů používajících nové embryonální buňky vládou USA zakázal. Barack Obama zákaz zrušil na začátku března.
Podle Independentu mají být na výrobu syntetické krve využita embrya uměle oplodněných žen, která budou geneticky naprogramována tak, aby se vyvinula v plod s krevní skupinou 0 minus. Ta může být přijímána lidmi s jakoukoliv krevní skupinou, je však vzácná a vyskytuje se pouze u sedmi procent populace.
„Zdravá“ krev
Cílem, je aby se tyto kmenové buňky vyvinuly v syntetickou krev, která bude využívána v nouzových případech, když se nebude dostávat běžné krve. Tedy například na bojištích nebo v případech, kdy nebude možné spolehlivě otestovat krevní dárce.
Výhodou syntetické krve bude totiž také to, že bude stoprocentně ,,zdravá“. Vyloučí se tak infekce příjemce nemocemi jako žloutenka nebo AIDS, což je problémem zejména v rozvojových státech.
Na výrobě syntetické krve pracují v současné době také americké, švédské, francouzské a australské týmy. Podle Independentu je však britský výzkum, v jehož čele stojí Marc Turner z univerzity v Edinburghu, prvním takového rozsahu.
„Měli bychom mít základní důkaz v několika příštích letech, ale realistická léčba je pravděpodobně ještě pět až deset let před námi,“ citovala Turnera BBC.
Aktuálně.cz