Mrázová si nárůst vysvětluje jako důsledek náborových akcí například mezi policisty, ale i vlivem zvýšené ochoty lidí.
Transfuzní oddělení Fakultní nemocnice Brno slouží jako jedno z desítky náběrových center v kraji, kde se mohou dárci přihlásit a podstoupit potřebné vyšetření, ale také jako dárcovské centrum, které shromažďuje vzorky adeptů z jiných náběrových stanic. V Brně se tak potkají vzorky například z Břeclavi, Boskovic, Vyškova, Kyjova, ale i Hodonína nebo Znojma a Třebíče. „Odesíláme je pak do dvou registrů dárců kostní dřeně v České republice,“ uvedla Mrázová.
Jedním je Český národní registr dárců kostní dřeně se sídlem v Plzni, druhým je registr, která spadá pod Institut klinické a experimentální medicíny v Praze (IKEM). Do každého z nich brněnská nemocnice posílá různý počet hypotetických dárců podle toho, kam by chtěl dárce v případě výběru jet na lékařský zákrok. Buňky totiž lékaři odebírají pouze v Plzni nebo Praze. Pacient je pak dostává už ve své nemocnici. Oba registry však spolupracují, aby mohli člověku s leukémií nabídnout vhodného dárce. V posledních letech platí, že je v Česku každý rok zhruba 200 lidí, kteří nádorové onemocnění krvetvorných buněk zjistí.
Podle mluvčí Českého národního registru dárců kostní dřeně Vladimíry Štěpánkové i přes velké množství potenciálních dárců každý čtvrtý nemocný nenajde vhodného dárce. „Máme přes 50.000 jmen v seznamu. Jsme ale propojení s celým světem. Pokud v českých registrech není vhodný dárce pro pacienta, hledáme v registrech v Německu nebo v Americe. Můžeme ale i v jiných zemích, kde je však procento úspěchu skoro nulové,“ uvedla Štěpánková. Přesto podle ní u každého dárce existuje pouze jedno procento, že bude jeho kostní dřeň vyhovovat nemocnému člověku. Do registru mohou vstoupit lidé ve věku 18 až 35 let, kteří jsou zdraví a mají váhu nad 50 kilogramů. Zájemci darují kostní dřeň zdarma.