Lékařská komora i opozice jsou proti prodloužení času příjezdu k pacientovi z patnácti na dvacet minut
Záchranná služba. Voláme ji v nouzi nejvyšší. Až dosud podle zákona musela k pacientovi přijet do 15 minut. Ministerstvo zdravotnictví v novém zákoně navrhuje prodloužit tento čas na 20 minut. Jedni to chápou, druzí jsou důsledně proti.
„Jestliže se zvýší dojezdnost z patnácti na dvacet minut, pak to může být pro některé pacienty, zejména s onemocněním srdce, a hlavně při infarktu doslova osudové,“ řekl Právu David Rath, stínový ministr zdravotnictví za ČSSD. Domnívá se, že by to byl krok zpět, který si české zdravotnictví nemůže dovolit.
Stejný názor má i Česká lékařská komora. Ta dala 117 připomínek ke třem zákonům tzv. bezproblémovým, které ministr zdravotnictví předložil.
V září mají jít do vlády a následně do parlamentu. Ve čtvrtek by mělo ministerstvo oznámit, jak se se stovkami připomínek k těmto třem návrhům zákonů, v nichž je i záchranná služba, vypořádalo. „Pokud naše připomínky ministr nezapracuje do návrhů, budeme chtít od poslanců, aby všechny tři normy zamítli,“ řekl Právu prezident komory Milan Kubek. Zákony jsou podle něj špatné.
Cikrt: Kubek neumí číst
Vůči Kubkovým i Rathovým připomínkám se ale tvrdě ohradil mluvčí ministerstva zdravotnictví Tomáš Cikrt.
„Asi tak sto připomínek komory svědčí o tom, že neumějí její představitelé číst, protože v zákonech je to úplně jinak, než tvrdí,“ říká Cikrt. Ministerstvo prý zohlední technické připomínky, které komora má.
Náměstkyně ministra zdravotnictví Markéta Hellerová Právo informovala, že novinkou v zákoně o záchranné službě je například rozmezí dojezdnosti záchranky od pěti do 20 minut.
„Časové rozpětí dojezdu je závislé na demografických, topografických a rizikových faktorech dané oblasti s výjimkou případů nepříz -nivých dopravních nebo povětrnostních podmínek. Členové výjezdové skupiny budou navíc povinni vyjet nejpozději do dvou minut od převzetí pokynu k výjezdu,“ říká Hellerová.
Oněch dvacet minut se má týkat pouze těch míst, kam se dosud záchranka dostávala obtížně třeba i za půl hodiny. To je zejména v horách.
Má vzniknout 44 nových stanovišť
„Navíc vznikne 44 nových stanovišť záchranné služby právě v oblastech, kam se dosud záchranka nedostala včas. Nejvíce jich bude podél pomezí Moravy a Čech, v Krkonoších, v jižních a ve středních Čechách,“ řekla Hellerová.
„To je zoufale málo, když uvážíme, že ODS zrušila v krajích stovky stanovišť lékařské služby první pomoci,“ oponuje Rath.
Lékařská komora má připomínky nejen k návrhu zákona o záchranné službě, ale i k dalším. Vadí jí například, že stížnosti pacientů má - jak říká Kubek - řešit zařízení, na které byla podána, a také že lékař by mohl ukončit těhotenství nezletilé budoucí matky i bez jejího souhlasu.
„Když budou normy přijaty, hrozí ve zdravotnictví chaos. Pacienti podle návrhů nebudou vědět, na co v léčbě mají nárok, a lékaři zase nebudou vědět, kolik dostanou peněz od pojišťoven. Zákon o zdravotnických službách má totiž zrušit seznam výkonů, podle něhož měli lékaři za stejnou léčbu stejné peníze. Teď to má být jinak,“ říká Kubek.
Dá se očekávat, že vláda všechny tři návrhy Julínkových zákonů schválí. Jaký ale bude jejich osud ve Sněmovně, si nikdo netroufá odhadnout. Pokud projdou, schválí je Senát a podepíše prezident, budou platit od nového roku.
Co vadí v navrhovaných zákonech nejvíc
* Dojezdový čas záchranky se má změnit ze současných 15 na 20 minut. Podle komory je to krok zpět, který může být pro řadu pacientů, zejména se srdečním onemocněním, osudový. Ministerstvo ale tvrdí, že časové rozpětí dojezdu záchranky je závislé na demografických a rizikových faktorech dané oblasti a oněch pět minut navíc platí pouze v těch místech, kam se dosud záchranka dostala třeba za půl hodiny. Je to například v horách. Navíc vznikne 44 nových stanovišť záchranné služby, a zmizí tak bílá místa z mapy ČR, kam se záchranka nedostala včas.
* Změna interrupcí. Lékař by mohl ukončit těhotenství nezletilé, budoucí matky, i bez jejího souhlasu. Komora si ale myslí, že ani nezletilé pacientce nelze uměle ukončit těhotenství proti její vůli, protože to odporuje Úmluvě o lidských právech. Podle komory návrh zákona neřeší umělé ukončení těhotenství u cizinek, a vlastně tak podporuje interrupční turistiku.
* Doklad o pracovní neschopnosti jen od registrujícího praktického lékaře. To je podle komory v praxi nevýhodné a někdy i nemožné. Bude-li pacient hospitalizován například na ARO, bude muset být volán praktický lékař, aby mu vystavil neschopenku. Podle komory právo vystavit neschopenku by měl mít kterýkoliv ošetřující lékař.
* Hodnota zdravotních výkonů již nemá být stanovena. Bude určena tržně jednotlivými smlouvami zdravotních pojišťoven se zdravotnickými zařízeními. To by podle komory vedlo k poklesu kvality zdravotní péče, protože pojišťovny by se snažily nasmlouvat pouze péči nejlevnější.
* Lékař, který by byl odsouzen za jakýkoliv úmysl trestný čin, a to i bez souvislosti s výkonem povolání - například za krácení daní, porušení autorských práv apod. - k trestu odnětí svobody alespoň na jeden rok, by podle návrhu ministerstva nemohl být poskytovatelem zdravotnických služeb. To je pro komoru nepřijatelné.
* Stížnosti pacientů má řešit zdravotnické zařízení, na které byla stížnost podána. Například soukromý lékař by měl řešit stížnost pacienta sám na sebe. Pacient by měl právo žádat, aby lékař jeho stížnost přijal ústně a pořídil o ní písemný protokol. Poté musí lékař stížnost písemně vyhodnotit a o jejím vyřízení stěžovatele písemně vyrozumět. Podle komory je toto ustanovení proti pacientům. Nechápe, proč si pacient na chování svého lékaře musí stěžovat nejprve jen jemu, a až když mu vyřízení nebude vyhovovat, může si stěžovat znovu ke krajskému úřadu.
* Nerespektování lékařského tajemství. Lékaři, podle komory, budou muset oznámit policii, když z vyšetření pacientů nabudou dojem, že byl spáchán trestný čin. To prý z nich dělá udavače a je to „neskutečný průlom do lékařského tajemství“.
* Ohledání těla mrtvého. Komoře vadí, že registrující všeobecný praktický lékař má zajišťovat prohlídku těla zemřelého i mimo své řádné ordinační hodiny. To by znamenalo, že když zemře pacient, který je v jeho registraci, musí být k němu zavolán. Až dosud to dělal službu konající lékař.
Václav Pergl, Právo
