Ředitel rychnovské a opočenské nemocnice Miroslav Vávra zatím ještě neví, zda peníze dostane nebo ne.
„V současné době probíhá kolektivní vyjednávání. Jak ale asi všichni vědí, ministr nařídil podřízeným nemocnicím platy zvýšit o 6,25 procenta pod pohrůžkou, že kdo to neudělá, bude odvolán z pozice ředitele,“ uvedl Vávra, podle kterého už však ministr neřeší to, zda nemocnice peníze dostanou.
Zařízení samozřejmě poskytuje péči, kterou hradí zdravotní pojišťovny, ta je proplácena podle úhradové vyhlášky. Vávra však zatím nedokázal odpovědět, jestli to, co na základě této vyhlášky získají, pokryje mzdový nárůst či nikoliv.
Slibované zvýšení mezd mají jisté pouze fakultní nemocnice, pokud jde o ostatní lůžková zařízení, ministerstvo to může pouze doporučit.
„Záleží však na jednotlivých zřizovatelích a majitelích těchto zdravotnických zařízení, zda tak v konečném důsledku učiní. Je naprosto v jejich pravomoci, zda vyšší finanční prostředky, které díky úhradové vyhlášce obdrží, využijí na zvýšení mezd či je použijí jiným způsobem, například na investice do přístrojového či jiného vybavení,“ uvedl mluvčí ministerstva Vlastimil Sršeň, podle kterého je však doporučeno, aby byly vyšší finanční prostředky použity na mzdy.
Zvýšení mezd zdravotníků o 6,25 procenta, jak to slíbilo ministerstvo, znamená v Královéhradeckém kraji pro rok 2012 zhruba 80 milionů korun. „Všechny peníze, které stát do nemocnic pošle navíc, našim zdravotníkům vyplatíme,“ slibuje Martin Scháněl, ředitel Zdravotnického holdingu Královéhradeckého kraje.
Podle Martina Scháněla, šéfa Zdravotnického holdingu Královéhradeckého kraje však není vůbec jasné, zda úhradová vyhláška skutečně vygeneruje více peněz.
„Zvýšit platy slíbilo zdravotníkům ministerstvo, krajské nemocnice žádné rezervy nemají. Pokud by krajský systém zdravotnictví měl zachraňovat případné plané sliby, zhroutil by se,“ uvedl Scháněl Ředitel rychnovské nemocnice Miroslav Vávra respektuje to, že lékaři by měli být odměňováni za práci, která je kvalifikovaná a zodpovědná.
„Samozřejmě odměňování je výsledkem trhu práce, dnes je ten stav takový, že lékaři nejsou, tak se pochopitelně zvyšuje jejich cena. Objektivně rostou náklady se získáním kvalifikovaného člověka. Existují k tomu různá srovnávání, kolik berou lékaři se stejnou kvalifikací v zahraničí. To jsou vždy velmi diskutabilní srovnání,“ vysvětlil Vávra, podle kterého nedostatek lékařů umožňuje to,aby si stanovovali nároky.
Sestřička na dětském oddělení rychnovské nemocnice Dagmar Jarkovská však zatím ničemu nevěří.„Vím,žeby se mělo přidávat, ale dokud to neuvidím na výplatě, tak tomu nevěřím. Pak nám totiž můžou říct, že nemocnice ty peníze nemá z čeho brát. Uvidíme,“ řekla Jarkovská, která by zvýšení platu uvítala, protože si prý nikdo neuvědomuje, že musí neustále chodit na směny a také kontakt s nemocnými s sebou nese určité riziko.
Od nového roku rovněž došlo k určité změně, kdy byla zavedena platba prostřednictvím systému DRG, což znamená, že finanční prostředky jdou „za pacientem“.
Jinak řečeno zdravotnická zařízení, která pacienti vyhledávají, budou mít finančních prostředků podstatně více a naopak zařízení, která pacienti nevyhledávají, již nebudou odměňována prostřednictvím paušálu, ale budou rovněž placena na základě toho, kolik práce odvedou. V konečném důsledku to znamená, že příjmy jednotlivých zdravotnických zařízení se budou lišit podle toho, kolik pacientů ve skutečnosti budou léčit.