Nedošlo k zásadní změně v úhradách zdravotní péče tak, aby bylo možno slíbené mzdové úpravy realizovat. Zdravotnictví dále plýtvá, zdravotní pojišťovny dále utrácejí peníze za zbytnou péči, nesmyslné programy.
Dále dochází ke vzniku nových zdravotnických zařízení, která soustředí jen vysoce ziskové technologie a výkony. Stávají se tak dalším vysavačem peněz ze všeobecného zdravotního pojištění. Dále se nezlepšila činnost SÚKL při stanovení úhrad léků, diskuse o nadstandardu vedly k bizarním výstupům, které zásadním způsobem finanční situaci ve zdravotnictví neřeší.
K nápravě tedy nedošlo. Naopak, neřízeně rostou výdaje zdravotnictví na nové druhy léčby, na nové technologie. Nedošlo k narovnání úhrad ze zdravotního pojištění jak mezi pojišťovnami, tak mezi zdravotnickými zařízeními. A nejde o rozdíly malé. Nedošlo k narovnání odvodů zdravotní daně mezi zaměstnanci a OSVČ, nedošlo k valorizaci platby za státní pojištěnce. Systém byl ochuzen o 4–5 mld. Kč
kvůli navýšení DPH!
Úhrady péče nemocnicím klesají – letos o 2 % a příští rok hrozí 4% pokles! Na čí úkor k úspoře dojde? Je třeba se ptát? Nebo již předem známe odpověď? Vzdor proklamacím ministerstva se zásadně mění rozložení sil na trhu plátců zdravotní péče. Konglomerát ZPMA–ČPZP, napojený na skupinu Agel, se stal druhou nejsilnější zdravotní pojišťovnou, navíc propojenou s řetězcem poskytovatelů péče.
Zahájena byla restrukturalizace lůžkové péče. Jak? Podle jakých pravidel? S jakým cílem? Proces je chaotický, řízený zdravotními pojišťovnami, pravidla nejasná. Pravidla a podmínky pro lůžkovou péči, zejména ve vztahu k akreditacím, ale i jejímu poskytování, se vytvářejí za běhu a dodnes, tedy dva měsíce před skončením smluv se ZP, nejsou jasně stanoveny. Nemocnicím tak hrozí ztráta celých oddělení, schopnosti vychovávat lékaře některých oborů, faktické a pozvolné vymírání. Nikdo přitom neprokázal, že lůžek je u nás nadbytek. Není ani jasná představa o jejich struktuře. Nikomu nevadí kartel zdravotních pojišťoven. Nikomu nevadí, že se ruší malé efektivní nemocnice a zachovávají se drahá neefektivní pracoviště. Vzpomeňme Třinec-Podlesí nebo Mostiště, Surgal… výčet by byl dlouhý.
To, co se nepodařilo přímo za ministra Julínka, daří se oklikou za tiché, ale ochotné asistence ministra Hegera. Jenom šílenec by věřil, že se tomu tak děje proto, aby se lékaři měli lépe. Aby mohly být splněny dohody z Memoranda.
Taková je situace. Taková je perspektiva. Pokud se ji nepokusíme změnit. Že máme dostatek síly, jsme již osvědčili. Máme také stále dostatek odvahy? Naší věci nahrává končící výjimka z Evropské směrnice o pracovní době. Po jejím skončení, tedy od 1. 1. 2014, bude v ČR masivní nedostatek lékařů a politici již
nemají možnost za rok situaci změnit. Nejsme Německo. Naší věci nahrává také situace ve zbytku Evropy, zejména v zemích Visegrádské dohody (V4).
Odborové lékařské svazy České republiky, Maďarska, Polska a Slovenska vytvořily platformu v rámci FEMS (Evropská federace lékařů zaměstnanců) a zahájily přípravu na spolupráci a koordinaci protestů. První test spolupráce proběhne 20. listopadu. Pevně věřím, že tento první krok společných protestů (i když je pouze symbolický a sám o sobě nejspíš nic zásadně nezmění) zvládneme co nejlépe. Pro ostatní země V4 jsme totiž zdrojem zkušeností a pomyslným lídrem.
Bude to jen začátek hnutí pod heslem „We’re together and we’re more powerfull!“, „Jsme spolu a jsme silnější!“ Již jednou jsem vás vedl do obtížné akce a myslím, že úspěšně. Doufám, že vaši podporu a důvěru získám i tentokrát.
Jsme tedy schopni nepříznivý vývoj zvrátit. Máme sílu, máme znalosti. Víme jak. Nesmíme se jen nechat zastrašit, zatlačit do defenzivy nereálnými a vykonstruovanými riziky. Není důvod. Je třeba zvednout hlavu, nadechnout se a říct znovu a nahlas: „Tady jsme, jsme silnější než dřív a máme odvahu věci řešit.“ Je třeba dát politikům jasně najevo, že dohody je třeba plnit.
A jestli nemají schopnost problémy zdravotnictví řešit, ať jdou od vesel! Na ně, na rozdíl od nás, nikdo nečeká. Neumětelů a diletantů se sklonem ke korupci je všude přebytek. Nikdo o ně nestojí. Poptávka po kvalifikovaných a erudovaných odbornících, zejména lékařích, je trvalá. Nemějme obavy. Buďme hrdí, sebevědomí a cílevědomí. Nebojme se říci si o lepší podmínky i mzdy. Nakonec si my sami sebe, ale i ostatní nás, budeme více vážit. Jsem o tom přesvědčen. Vím to!
Martin Engel
Předseda LOK-SČL
(Zdroj: TEMPUS MEDICORUM 11/2102)