Zkrácení lázeňských pobytů, odliv klientů, odliv peněz z lázeňských měst, propad infrastruktury a následné propouštění zaměstnanců pracujících v lázních a infrastruktuře. To jsou pouze některé důsledky nové vyhlášky 267/2012, která začne platit pro všechna lázeňská zařízení v ČR.
Výrazně se dotkne také lázeňských zařízení v regionu, jak Sirnatých lázní Ostrožská Nová Ves, tak lázeňského zařízení Miramare v Luhačovicích. Problémy, které nastanou, popsal Deníku generální ředitel těchto lázeňských zařízení Dr. Antonín Plachý.
Určitě jste již mluvili o dopadech nové vyhlášky, jak vás změny zasáhnou?
V lázeňských zařízeních se poskytují tři druhy lázeňské péče. Komplexní lázeňská péče plně hrazená zdravotními pojišťovnami, příspěvková a ambulantní. Komplexní lázeňská péče dle indikací onemocnění byla v délce 21–28 dní, příspěvková 21 dnů. Vedoucí lékař lázeňského zařízení mohl v případě, že to zdravotní stav při léčbě vyžadoval, navrhnout prodloužení.
S platností nové vyhlášky je komplexní lázeňská léčba poskytována v trvání 21 dnů a příspěvková v trvání 14–21 dnů. Prodloužení dle nové vyhlášky je možné pouze se souhlasem revizního lékaře příslušné zdravotní pojišťovny. Protože o prodloužení lázeňské léčby se vždy rozhodovalo na poslední chvíli pobytu pacienta, doba k vyřízení prodloužení je velmi krátká. U dětí byla komplexní lázeňská léčba 42 dnů, dle nové vyhlášky je stanovena na 28 dnů. Položme si proto otázku, co je vůbec smyslem těchto změn. Odpověď je jasná, ušetřit peníze pojišťovnám, neboť jejich rozpočet je velmi napnutý. Ale pro mnohé pacienty to byla jediná záchrana pro zlepšení jejich zdravotního stavu po operacích, při chronických onemocněních a podobně.
Z nákladů na zdravotnictví se v posledních letech vynakládalo na lázeňství přibližně 2,5%, tj. 3,1 mld. Kč, výnosy léčebného lázeňství v roce 2010 byly 6 mld. Kč. Struktura pacientů v lázních v ČR podle způsobu úhrady byla: komplexní lázeňská léčba 27 %, příspěvková lázeňská péče 5 % a samoplátci 68 %. Zkrácením délky pobytu při léčbě v lázních se ušetří přibližně 800 mil. Kč, ale lázeňská zařízení nebudou moci zkvalitňovat lázeňskou péči jako doposud. V lázeňských místech dojde k omezení služeb a obchodu, města a obce budou mít menší příjmy z lázeňských poplatků, lázeňská zařízení budou muset propouštět, což propočteno stát přijde o čtyři až pět miliard korun. Propustí se 5–6 tisíc zaměstnanců i ze sekundární a terciální sféry.
V tom případě je to ale nesmyslná změna, pokud chce stát ušetřit.
Naše argumentace o významu lázeňské léčebné rehabilitační péče nebyla vyslyšena. Představenstvo svazu léčebných lázní, ředitelé lázeňských společností a majitelé lázní několikrát vysvětlovali představitelům parlamentu, poslancům, senátorům, vládě včetně pana premiéra, že tento krok je pro stát, lázeňská místa, infrastrukturu a hlavně pro zdraví pacienta naprosto nesmyslný.
Vzájemně jsme si s ostatními kolegy jiných lázní srovnávali, co nám všem to udělá ekonomicky a závěr byl jediný, že nastanou problémy s následným propouštěním. Mnozí zaměstnanci lázní budou těžko shánět odpovídající zaměstnání. Děláme vše pro zachování dobrého jména českého lázeňství, které má ve světě dobrou pověst. Navíc i pojišťovny mají jen určité množství peněz na zdravotní péči a budou muset šetřit a možná i v počtu lázeňských návrhů, které odsouhlasují.
To nejsou růžové vyhlídky…
Další negativum je, že došlo ke sloučení zdravotní pojišťovny VZP Zlín s Olomoucí a Ostravou, kde nová pojišťovna sídlí. Všechna lázeňská zařízení přijdou do výběrového řízení u pojišťovny během měsíce listopadu, podobně jako nemocnice. I když lázeňská zařízení jak v Ostrožské Nové Vsi, tak v Luhačovicích mají dle nové vyhlášky rozšířený indikační seznam onemocnění, konečné slovo bude mít pojišťovna.
Sledujete v poslední době větší nápor kvůli vyhlášce?
Očekávalo se to, ale nestalo se tak. Lidi si neřekli, pojeďme ještě rychle do lázní. Naopak počet klientů se snížil v rámci úsporného systému pojišťoven. Některé pojišťovny nám navíc dávají finanční limit. Například máme od nich limit 800 tisíc pro pacienty, ale ve skutečnosti bude třeba pro počet lidí, kteří by chtěli příspěvek na léčení, objemově milion a půl. Ale smůla, musíme je odmítnout.
To jsou ekonomické dopady…
Problémy nastávají i medicínsky. Nenašli jsme v odborných lékařských společnostech tu nejlepší podporu pro lázeňství. Zatímco dříve byly lázně specifikovány na léčbu určitého onemocnění, dnešní indikační seznam v lázních je navržen podle minerálních vod, peloidu a v některých případech existuje léčba klimatická.
Mohou všechny tyto faktory vést až k zániku lázní?
Snížení délky pobytu a možné omezení počtu vysílaných pacientů do lázní omezí a zastaví rozvoj lázní. Nejvíce to pocítí ty lázeňské společnosti, které mají velké úvěry. Ukážou to zhruba dva roky, tak jak to bylo před čtyřmi lety na Slovensku. Dělám v lázeňství 20 let, budovali jsme čtyři lázeňská zařízení, některá od začátku. I když české lázeňství je na světové úrovni, propad nastává i u zahraniční klientely, hlavně německé a rakouské, kromě klientely z Východu.
Zde je však problém s udělováním víz, které je někdy tak složité, že klient pak volí například lázně v Maďarsku. Zrovna zde stát přispívá maximálně lázeňským zařízením na různé veletrhy, různé workshopy a podobně. Samoplátecká klientela nám nenahradí výpadek 20 až 30%, jenž kvůli zkrácení délky pobytu u komplexní a příspěvkové péče v našich zařízeních v Ostrožské Nové Vsi a v Luhačovicích vznikne.
A situace se bude zhoršovat…
Propad pacientů vysílaných přes zdravotní pojišťovny nastal již v roce 2011 a dále pokračuje. Snížení doby pobytu komplexní a příspěvkové lázeňské péče nám bude dělat 20–30%, to znamená, že takový počet zaměstnanců, pokud nenajdeme náhradu v samoplátcích – jak domácích, tak cizinců – přibližně tolik zaměstnanců musíme propustit. Dopad však bude i na obce a následnou infrastrukturu, která je na lázeňství navázána. Dopad, primárně na lázně, sekundárně na jejich okolí.
* Lze najít nějakého viníka budoucí špatné situace?
Již v začátku jsem se zmínil, že jsme nenašli adekvátní podporu u lékařů. Uvedu příklad. Po zjištění cukrovky v akutním stadiu měl do tří měsíců pacient nárok na takzvaný edukační pobyt, kde se člověk naučil, jak si má píchat injekce, co může jíst, co se stane, když vzniká zdravotní problém. Pacient prostě dostal komplexní informace během edukačního 14denního pobytu v lázních Luhačovice. Rovněž se mohl podělit o své zkušenosti s ostatními pacienty. Lékaři ale teď řekli, že to není potřeba, že to budou dělat odborní lékaři. Dopadlo to ale tak, že to nakonec zůstane nevyřešený problém. Specialista nemá čas se pacientovi věnovat několik hodin.
Myslíte si, že jsou lázně nadstandard?
Ano, i v lázních bylo malé procento lidí, jejichž pobyt se neustále opakoval. O nich však zase rozhodovali lékaři, kteří znali jejich zdravotní stav a mohli zasáhnout. Nedokážu si představit, že těžký astmatik bude moct jet do lázní jednou za tři roky. Dnes existuje spousta lidí, kteří jedou poprvé do lázní na doporučení, a pojišťovna jim to uhradí až příští rok. Tak už pak jedou na své náklady, protože vědí, že jim to pomohlo. Některé kožní problémy sice po lázeňských procedurách zmizí, ale třeba za 10 měsíců se objeví znova.
Bohužel ale ne každý na to má prostředky. Pacient je v zajetí různých institucí, ať je to pojišťovna nebo lékař, který vystavuje návrh na lázeňskou péči. Na prvním místě bychom přece měli mít člověka a jeho zdraví. Řekněme si, že o nemocného člověka nebude nikde zájem. Dneska se vás podniky, ať je to stavebnictví, průmysl nebo obchod, budou chtít zbavit, jakmile začnete marodit. Každý chce, aby jeho zaměstnanci byli zdraví.
Kolik procent tvoří ve vašich lázeňských domech samoplátci a kolik dotovaní pacienti?
Je to rozdílné. Třeba v Luhačovicích je to padesát na padesát, v Ostrožské Nové Vsi dělají samoplátci v průměru 15 procent. Každé lázeňské zařízení bude mít příští rok propad. Nám na Slovácku navíc působí značné problémy oprava silnice v Ostrožské Nové Vsi, odpadlo 40 procent pacientů denně. V současné době tu máme čtyři cizince.
* Čím jsou lázně v Ostrožské Nové Vsi pro klienty přitažlivé?
Speciálně sem jezdí lidé kvůli minerální vodě, která obsahuje síru, zhruba 4–8 miligramů. Voda jde z hlouby asi 55 metrů a má teplotu 12–14 stupňů. My ji musíme dohřívat na 36 až 38 stupňů. Vyrábíme i speciální masti s přídavkem naší minerální vody pro léčbu psoriázy. Vozíme do Ostrožské Nové Vsi i rašelinu z Třeboně, protože po ní byla poptávka. To, co je v lázeňství nosné, je podle mě přírodní léčivý zdroj – voda, rašelina nebo klimatická léčba.
* Jak jste se vy osobně k lázeňství dostal?
Já jsem původně veterinární lékař. V 50. letech jsem chtěl jít studovat humánní medicínu, ale nešlo to a nejbližší obor byla právě veterina. Pracoval jsem jako specializovaný veterinární lékař a kromě chorob zvířat jsme společně s lékaři řešili vliv nových vědeckých technologií na zdraví lidí. Na konci osmdesátých let jsem pak od veteriny odešel. Pracoval jsem tři roky jako ředitel akciové společnosti se zahraniční účastí. V roce 1991 jsme si pronajali v Luhačovicích hotel Zálesí, který měl ekonomické problémy. Zaměřili jsme se na ozdravné pobyty dětí s rodiči z Ostravska a rozjeli wellness programy pro zahraniční klienty z Holandska a bývalého Sovětského svazu.
Od roku 1993 jsme začali postupně budovat lázeňská zařízení v Luhačovicích, v roce 1996 jsme koupili v Mariánských Lázních bývalé státní sanatorium. V roce 2000 byly obrovské problémy v lázních v Ostrožské Nové Vsi. Po přemlouvání jsme vstoupili i do těchto lázní. Tady jsme ale museli v podstatě vše vybudovat znovu. První část jsme tam otevřeli v roce 2002 a postupně jsme pak dodělávali zbytek. Vloni jsme pak dokončili cyklostezku, tenisový kurt, kavárnu a další věci.
V roce 2010 jsme začali provozovat zchátralé Lázně Velké Losiny, které mají velký medicínský význam, neboť minerální voda má teplotu 36,8 st. C a obsahuje stabilní síru, což pozitivně působí při onemocnění nervového aparátu, pohybového ústrojí a kůže.