Podle zprávy OCHA se nemocí nakazilo již přes 5,7 milionu lidí, přičemž Burundi má 11,5 milionu obyvatel. Úřad však uvádí, že je možné, že někteří lidé se nakazili vícekrát.
V týdnu od 15. do 21. července bylo zaznamenáno 152.243 případů ve 39 zdravotnických obvodech z celkových 46, přičemž 65 lidí nemoci podlehlo. Oproti stejnému týdnu loni je to nárůst počtu onemocnění o 164 procent.
OCHA uvádí, že příčinou šíření nemoci jsou nedostatečná preventivní opatření, nedostatek pracovníků a prostředků. Úřad rovněž napsal, že nemůže epidemii v zemi vyhlásit, jelikož takové právo přísluší pouze burundské vládě.
Burundi epidemii malárie vyhlásilo v březnu roku 2017, kdy bylo zaznamenáno asi 1,8 milionu případů nákazy. Tentokrát se však zdá, že vláda prezidenta Pierra Nkurunzizy je zdrženlivější. "Do prezidentských voleb už zbývá méně než rok. Nkurunziza, který čelí mnoha krizím, nechce přiznat něco, co by mohlo být považováno za selhání jeho zdravotní politiky," řekl AFP vysoce postavený činitel burundského režimu pod příslibem anonymity.
Burundi je od roku 2015 v ekonomické a společenské krizi. V dubnu úřady vyhlásily epidemii cholery, v zemi je nedostatek paliva a léků a celkově veškerého dováženého zboží.
Kvůli Nkurunzizově represivní politice v zemi nepůsobí již žádné zahraniční humanitární organizace, mezinárodní dárci ani zemi neposkytují pomoc. Prezident se snaží prostředky získat tím, že pověřil mládežnické křídlo vládnoucí strany vybíráním takzvané volební daně. Mladíci vyzbrojeni tyčemi však terorizují místní obyvatelstvo a zastrašují disidenty.
Na začátku letošního července varovali členové Vyšetřovací komise OSN pro Burundi před zužováním demokratického prostoru a porušováním lidských práv v zemi. V září má komise o situaci v tomto východoafrickém státě zveřejnit zprávu.
Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) se v roce 2017 ve světě nakazilo malárií asi 219 milionů lidí, 435.000 jich zemřelo, z toho 93 procent v Africe.