Největší mezinárodní vědecký časopis Nature položil americkému prezidentu Georgi Bushovi a jeho volebnímu protivníkovi Johnu Kerrymu patnáct otázek, pomocí nichž zjišťoval jejich názory na zásadní témata současné vědy.
Nejmarkantněji se oba politici lišili v otázce výzkumu kmenových buněk. Zatímco Kerry je pro jeho další rozvoj, Bush zastává zcela opačný názor.
Problém výzkumu kmenových buněk je přitom pro vědce ve Spojených státech tématem číslo jedna. Mnoho z nich má totiž pocit, že jejich zahraniční (například britští) kolegové mají v této oblasti méně svázané ruce díky tamní liberálnější politice.
Ale rozdíly v odpovědích byly patrné i v otázkách klimatických změn, vývoje nové generace nukleárních zbraní, dobývání vesmíru či budování protiraketové obrany.
VÝZKUM KMENOVÝCH BUNĚK
V srpnu 2001 oznámil prezident Bush, že stát bude finančně podporovat výzkum kmenových buněk pouze v jeho dosavadním stádiu. V praxi to znamená, že výzkum se může týkat pouze těch linií kmenových buňek, které již v daném okamžiku existují; nové linie buňek nesmí být vytvářeny.
Bush argumentoval tím, že by jinak mohlo dojít k narušení celistvosti embrya. Na svém názoru trval i ve své odpovědi pro Nature.
„Jsem odhodlaný podporovat výzkum kmenových buněk, který ovšem nesmí překročit hranici základních morálních pravidel, a jsem prvním prezidentem, jenž poskytl na tento výzkum federální finance - loni šlo o 216 milionů dolarů.“
Senátor Kerry je ve svém přístupu k tématu výzkumu kmenových buněk mnohem liberálnější.
Ve své odpovědi pro Nature uvedl, že zruší ideologická omezení ve financování výzkumu, které zavedla Bushova administrativa, a podpoří výzkum, pakliže si bude jistý, že nepřekračuje základní etická pravidla.
KLIMATICKÉ ZMĚNY
Prezident Bush pobouřil podstatnou část světa, když odmítl ratifikovat Kjótský protokol. Sledoval tím totiž spíše národní než mezinárodní zájmy.
Pro Nature odpověděl, že „globální oteplování je vážný a dlouhodobý problém. „Moje administrativa se právě chystá zavést celkovou strategii, která se klimatických změn týká. Navíc chci, aby Amerika v příštích deseti letech omezila produkci skleníkových plynů o 18 procent.“
Kerry sice volá po zásadní akci, ale v podstatě se ani on k ratifikaci Kjótského protokolu příliš nehlásí. K tématu se vyjařuje velmi obecně:
„Díky vědeckým výzkumům je jasné, že dochází ke globálnímu oteplování… Prezident Bush odmítl Kjótský protokol a tvrdohlavě opustil vyjednávání. S Johnem Edwardsem chceme Spojené státy vrátit zpět k jednacímu stolu a doma pak udělat konkrétní kroky, které by vedly k redukci znečišťování ovzduší…“
Ani od Kerryho tedy nezazněl žádný konkrétní plán, pouze závazek k mezinárodnímu vyjednávání.
VÝVOJ NOVÝCH NUKLEÁRNÍCH ZBRANÍ
V současné době Spojené státy zkoumají, jak vyvinout novou generaci malých atomových bomb zvaných „mini-nukes“.
Bush říká, že chce v tomto úsilí pokračovat, protože „vývoj bezpečnostních zařízení vyžaduje flexibilní a citlivou zbrojní infrastrukturu“.
Autor článku k jeho výroku připojuje komentář, že Bushova odpověď je hodna úřednického experta. V praxi to prý znamená, že Amerika chce víc atomových zbraní.
Kerry na tuto otázku odpověděl zcela jasně: „Snahu o vývoj nové generace nukleárních zbraní zastavím.“ Rozdíl v názorech je tedy zcela zřejmý, komentuje autor článku.
PROTIRAKETOVÁ OBRANA
Protiraketová obrana je pro prezidenta Bushe prioritou. Uvedl, že: „naším záměrem je vyvinout a následně v co nejbližším termínu rozmístit protiraketový systém.“
Kerry je výzkumu rovněž nakloněn, ale říká: „Nejsem pro urychlené rozmístění protiraketového deštníku. Neměli bychom plýtvat penězi na něco takového.“
Zcela tedy protiraketovou obranu nevyloučil, ale není si jistý její efektivností.“
DOBÝVÁNÍ VESMÍRU
Sice se zdá, že Bush ustoupil ze své ambice „člověk na Marsu“, ale stále chce vrátit člověka na Měsíc.
„Amerika se na Měsíc vrátí nejdříve v roce 2015, nejpozději pak do roku 2020 a využije jej jako svou základnu pro další mise do vesmíru.“ Mars nezmínil.
Senátor Kerry je v otázce americké vesmírné iniciativy skeptičtější. Přesto - společně s Johnem Edwardsem, jak řekl - zvýší výdaje na výzkum vesmíru.
GENETICKY UPRAVENÉ PLODINY
Zde jsou rozdíly v odpovědích založené spíše na tom, jak mají být geneticky upravené plodiny regulovány. Oba kandidáti je však shodně odmítají.
Prezident Bush říká, jak je důležité, aby „regulační systém držel krok s vědou.“ Kerry oproti tomu mluví o tom, jak důležité je „dát vládním organizacím moc k efektivní regulaci geneticky modifikovaných potravin.“
AMERICKÝ STYL ŽIVOTA
Zřejmě nejvíce oba kandidáty potrápila otázka, zda mají Američané „změnit svůj způsob života a méně se oddávat konzumu.“ Prosté „ano“ by jim totiž mohlo nadělat spoustu problémů.
Prezident Bush: „Amerika se v jistém smyslu skutečně změnila. Ne tím, že by méně konzumovala, ale tím, že nyní konzumuje a vyrábí chytřeji,“ čímž myslí, že je to ekonomický růst, který umožňuje ekologický vývoj.
Kerry, který má mezi ochránci životního prostředí dobrou pověst, nemá na věc zase až tak odlišný názor. Jde však ještě dál, když říká, že je třeba „silné vedení“, aby se zájmy veřejného zdraví a životního prostředí dostali před zájmy „znečišťovatelů“.
Pokud by se Kerry stal prezidentem, mohl by v některých tématech a názorech narážet na tvrdý odpor.
ZDROJ:
Bush and Kerry battle over science
(kha), www.Zdravi.Euro.cz
foto: Nature