TACHOV - Okresní soud v Tachově včera uložil podmíněný trest bývalému řediteli nemocnice v Plané na Tachovsku Karlu Lysému za to, že před dvěma lety nezákonně vyplatil lékařům vysoké odměny ve výši 1,7 milionu korun. Soud ho odsoudil k jednomu roku vězení se zkušební dobou na 18 měsíců. Uznal ho vinným z porušování povinnosti při správě cizího majetku.
Rozsudek není pravomocný, protože obžalovaný se na místě odvolal. Státní zástupce si ponechal lhůtu na rozmyšlenou.
Žalobce Lysého vinil z toho, že jako ředitel nemocnice nechal nezákonně vyplatit v roce 2001 sobě a dalším 37 lékařům vysoké odměny v celkové výši tři miliony korun. Lysý se hájil tím, že neměl jinou možnost, jak lékaře v nemocnici udržet. Lékaři ho prý vydírali. Soud však došel k závěru, že Lysý opravdu nepostupoval podle zákona. Podle verdiktu vyplatil nezákonně jen 1,7 milionu korun.
„Byl ředitelem nemocnice a měl povinnost pečovat o její majetek. Tím, že vyplatil v roce 2001 víc peněz, než mělo být podle platných předpisů vyplaceno, svoji povinnost porušil,“ řekla samosoudkyně Michaela Řezníčková.
Doplnila, že soud uložil obžalovanému trest na dolní hranici sazby. Hrozilo mu až pět roků vězení. „Soud přihlédl k tomu, že byl skutečně pod tlakem lékařů, kteří po něm chtěli, aby dohody o odměnách uzavřel. Soud přihlédl také k jeho dosavadní bezúhonnosti a k tomu, že je jako lékař kladně hodnocen,“ řekla Řezníčková.
Ředitel se před soudem hájil tím, že ho k takovému postupu přiměla novela zákoníku práce, podle níž lékaři nemají sloužit ročně více než 150 přesčasových hodin. „V malém špitálu to prostě nešlo zařídit. Přijmout více lékařů nebo přejít na třísměnný provoz nebylo možné. Lékařů je na trhu práce málo a do okresní nemocnice je nedostaneme,“ vysvětloval Lysý.
Lékařský odborový klub s vedením tehdy dojednal, že ve skutečnosti budou lékaři pracovat přesčas, ale budou si vykazovat jen tolik hodin, kolik se vejde do povoleného limitu. Jako kompenzaci za přesčasovou práci dostali odměny. Podle Lysého vykazovali nejvýš 30 procent skutečně odpracovaných přesčasových hodin. Šéfové místního lékařského odborového svazu před soudem potvrdili, že odboráři tehdy nechtěli jít pod mzdový limit a stávkovou pohotovostí opravdu pohrozili.
„Věřím tomu, že to takto řešili v řadě okresních nemocnic. Lékaři mě měli vlastně v hrsti. Nechtěl jsem, aby plánská nemocnice padla,“ řekl Lysý. Přiznal, že za těchto okolností byly platy lékařů v plánské nemocnici jedny z nejvyšších platů v celé republice. On sám prý pobíral v průměru přes 50.000 korun měsíčně. Kromě funkce ředitele, kterou zastával na půl úvazku, byl navíc primářem ARO a šéfem záchranné služby.
Nemocnice v Plané se dostala do potíží kvůli stamilionovému dluhu a loni v srpnu musela být uzavřena. Lysý pracoval jako její ředitel od roku 1995. Zařízení se již tehdy potýkalo s dluhy a bylo ve špatné ekonomické situaci. Lysý však odmítá tvrzení, že způsobil pád nemocnice. Nemocnice nyní začíná ožívat, protože si část ambulancí pronajala tachovská poliklinika.
ČTK