Obdobný průzkum sledující využívání léků v českých domácnostech a následnou likvidaci prošlých přípravků provedl před dvěma lety i Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL). Z tehdejších výsledků vyplynulo, že v českých domácnostech zůstávají nevyužité léky za přibližně 1,5 miliardy korun. Dle tehdejšího „auditu domácích lékárniček“ odevzdávalo do lékáren nevyužité léky pouze 53 % domácností, 29 % vyhazovalo léky do komunálního odpadu a 15 % domácností léky hromadilo a jejich likvidaci vůbec neřešilo. Aktuální průzkum farmaceutických firem sdružených v ČAFF ukazuje, že přístup Čechů se v tomto ohledu ani po dvou letech příliš nezměnil.
Na vině je neznalost
Dle výzkumu ČAFF přibližně pětina lidí vyhazuje léky do koše a pětina jejich likvidaci neřeší. Podle asociace za tento přístup může především fakt, že 45 % lidí netuší, že mohou léky vracet do lékáren bezplatně – přesto však téměř 60 % respondentů uvedlo, že prošlé léky do lékáren vrací. „Pacienti i zdravá veřejnost by měli s léky hospodařit správně. Znamená to pravidelně kontrolovat domácí lékárničku, léky mít označené, a pokud exspirují, vrátit je bezplatně do lékárny,“ vysvětluje výkonný ředitel ČAFF Emil Zörner a dodává, že pouze 55 % lidí ví, že v lékárnách jim léky vezmou bezplatně zpět.
Farmaceutické firmy ve světle těchto výsledků upozorňují, že exspirované léky negarantují původní léčivé účinky. „Apelujeme na pacienty i zdravou veřejnost, aby nespotřebované a prošlé léky jednoduše vraceli zpět do lékáren. A zároveň upozorňujeme na rizika léků, které exspirovaly. Asi nikdo by nejedl prošlý sendvič nebo takový, který zapomněl několik dnů ve vyhřátém autě. U léků je však chování lidí paradoxně odlišné,“ podivuje se Emil
Zörner.
Zbytečný risk
ČAFF upozorňuje, že prošlé léčivé přípravky jsou ze zákona klasifikovány jako nebezpečný odpad a musejí být po době použitelnosti likvidovány certifikovanými firmami. „V odpadkových koších či spláchnuty do toalet a umyvadel jsou zbytečným ekologickým a potenciálně zdravotním rizikem. Dvě pětiny lidí však tento fakt nerespektují,“ konstatuje ČAFF. Podle asociace vznikají zásoby nepoužitých léčiv v domácích lékárničkách tak, že lidé nedoberou balení léků, která jim lékaři předepíší, případně jim zbývají po dalších členech rodiny. Největší část tvoří volně prodejné léky, které si lidé pořizují do zásoby pro akutní potřebu.
„Problémem však zároveň je, že 30 procent lidí vůbec nekontroluje, zda nemají ve své lékárničce přípravky s prošlou dobou použitelnosti. Odpověď ‚kontroloval jsem v posledním měsíci‘ je ovlivněna tím, že respondenti v tomto období zakoupili nový lék, u něhož se předpokládá, že doba použitelnosti je v pořádku,“ uzavírají autoři výzkumu.
Graf 1 Jak nakládáte s nespotřebovanými/prošlými léky?
Graf 2 Kdy jste naposledy kontrolovali, zda nejsou některé léky prošlé?