Dva měsíce po smrti Carové spáchala sebevraždu její matka. Možná proto, že sama Isabelle vysvětlovala původ své nemoci problematickým dětstvím: „Moje matka byla chorobně úzkostlivá. V jednom kuse mě měřila. Nepouštěla mě ven, protože slyšela, že děti na čerstvém vzduchu rostou, proto jsem byla ustavičně doma. Chtěla, abych napořád zůstala malou holčičkou, jako v dobách, kdy ona byla šťastná.“
V nejhorší fázi své poruchy přijímání potravy vážila Isabelle při výšce 165 centimetrů pouhých 25 kilogramů, a nakonec asi 33 kilogramů. Poprvé byla hospitalizována ve dvaceti letech a v roce 2006 upadla do komatu, které se zdálo, že nepřežije. Ale přežila.
Na slavném plakátu Toscaniho pořízeným v jejích sedmadvaceti chtěla prý svým nahým tělem upozornit „na reálnou podobu nemoci, která je ve většině případů způsobena stereotypy diktovanými módním světem“, jak uvedla v prohlášení.
Kampaň proti anorexii totiž souzněla s aktuálními debatami v módních kruzích o výběru „ultraštíhlých“ modelek na předváděcích molech. Šokující fotografie vyzáblé Isabelle měly varovat mladé dívky před smrtelným nebezpečím diet a diktátu módy.
Kontroverzní plakáty Toscaniho byly zakázány v několika zemích, Isabelle však přinesly slávu a popularitu. Přednášela, získala smlouvy jako modelka, napsala knihu o svém životě, vystupovala v televizních pořadech, popularizovala nebezpečí anorexie.
„Dlouho jsem se skrývala a zahalovala si tělo. Nyní bych se chtěla ukázat bez obav, i když vím, že moje tělo budí odpor. Chtěla bych se uzdravit, protože miluji život,“ řekla tehdy v rozhovoru pro časopis Vanity Fair.
Měla silnou vůli žít. Dělala si plány do budoucna, toužila i po dítěti a věřila, že se jí podaří ho mít. Nakonec její křehké tělo podlehlo patrně zápalu plic. Zemřela v Paříži 17. prosince 2010 a je pohřbena na hřbitově Montparnasse.
Agentura AFP citovala při té příležitosti její prohlášení z nedávné doby: „Myslela jsem, že to bude příležitost využít mé utrpení k předání poselství a vytvoření představy o tom, co představuje vyhublost a také o nebezpečí, ke kterému vede - což je smrt.“