Podle jejich záměru se má upravit i financování. Na hrazení dlouhodobého opatrování by se měli víc podílet také klienti. Některým by ale měly víc přispívat i zdravotní pojišťovny. Věcný záměr zákona je zveřejněn v knihovně připravované legislativy.
Dlouhodobá péče kombinuje zdravotní a sociální služby. Zařízení, která by je nesoběstačným lidem zajistila, ale chybějí. Ministr práce Jaromír Drábek (TOP 09) už dřív řekl, že řada pacientů zůstává v nemocnicích a léčebnách, protože pro ně není vhodná sociální péče.
Mnozí obyvatelé seniorských domovů a ústavů by zas prý potřebovali péči zdravotnickou. Podle autorů návrhu je nynější péče neefektivní a drahá a financování „ze zdravotního pojištění a z daní“ není kvůli stárnutí společnosti udržitelné.
Do dlouhodobé péče by se podle odhadů mohlo přesunout 36.000 pacientů, asi 10.000 by šlo do domácího ošetřování a 26.000 zůstalo v pobytových zařízeních. Dlouhodobé opatrování by měla mít i polovina ze 60.000 obyvatel domovů pro seniory a ústavů.
Na přesunu lidí z nemocnic a léčeben do jiného režimu by zdravotní pojišťovny ušetřily asi pět miliard. Na dlouhodobá lůžka by naopak vydaly 1,8 až 2,8 miliardy korun a na domácí dlouhodobé opatrování asi 1,5 miliardy. Začaly by tak víc přispívat na péči o některé potřebné.
Podle autorů návrhu by zákon měl srovnat i podmínky klientů a „rozdíly v jejich spoluúčasti“. Zatímco v domovech pro seniory a ústavech mohou obyvatelé na stravu a ubytování dávat až 330 korun a za sociální péči asi 150 korun denně, v nemocnici a LDN je to zatím 60 korun denně.
Poplatek se brzy zvedne na 100 korun. Klient v dlouhodobé péči by musel na stravu a ubytování přispívat, měl by ale nárok na příspěvek na sociální služby. Na tuto podporu by stát mohl vydat až o 3,5 miliardy ročně víc. Sociální reforma by měla podle zprávy pamatovat na ty, kteří nebudou na placení stravy a pobytu mít.
Doba, po kterou budou moci být pacienti v následné péči, by se měla omezit. Trvat by měla nejspíš tři měsíce, pak by člověk měl automaticky začít dostávat dlouhodobou péči. Podle odborných odhadů ji už nyní potřebuje na 170.000 lidí. Ročně se na ni vydá zhruba procento hrubého domácího produktu, tedy kolem 30 miliard. Podle propočtů podíl výdajů každých deset let naroste o pětinu. Do poloviny století by se tedy mohl proti dnešku zdvojnásobit.
Premiér Petr Nečas (ODS) uvedl, že sociálně zdravotní péče je oblast, kde může nastat největší zlepšení. Bude to také druh péče, který „poroste“ nejrychleji. Návrh počítá s tím, že by se nemocnice, léčebny i poskytovatelé sociálních služeb podle poptávky rozhodli, kolik lůžek změní na lůžka dlouhodobé péče.
Podle ministra zdravotnictví Leoše Hegera (TOP 09) by nový zákon mohl putovat do sněmovny tak za půl roku. Heger a Drábek spolu koncem dubna podepsali memorandum o spolupráci na síti zdravotních a sociálních služeb.