Zdravotníci jim nedůvěřují kvůli jejich profesní minulosti, řekl ČTK Miloslav Pirkl, který je jedním ze signatářů a iniciátorů otevřeného dopisu adresovaného krajskému úřadu. Obdobné výhrady vyjádřili minulý týden přednostové oddělení Chrudimské nemocnice.
„Domníváme se, že v současné hluboké krizi zdravotnictví je naprosto nepřípustné, aby naši nemocnici řídili muži, jejichž minulost je dokumentovatelná jako manažersky výrazně neúspěšná. Pánové Ivan Pilip, Josef Pejchl a Zdeněk Stránský neskýtají naprosto žádnou záruku, že zdravotnictví našeho kraje povedou k pozitivním výsledkům,“ stojí v otevřeném dopise, který byl dnes předán na krajský úřad. Podle Pirkla jej podepsalo 573 zaměstnanců, z toho 169 lékařů včetně 21 přednostů a primářů.
Pardubického gynekologa a bývalého primátora města Zdeňka Stránského nakonec radní kraje do statutárních orgánů zatím nejmenovali. Jeho jméno zůstalo v dopisu, neboť vznikl již minulý týden, kdy se o Stránském jako o novém členovi vedení nemocnice spekulovalo.
Pilipa, Pejchla a Stránského ve statutárních orgánech odmítli nedávno také přednostové oddělení Chrudimské nemocnice. „Výsledky jejich dosavadní práce nesvědčí o jejich dobré kompetenci pro výkon jejich funkcí,“ napsali v otevřeném dopise přednostové hejtmanovi Radku Martínkovi (ČSSD).
Vedení kraje novým členům představenstev a dozorčích rad věří. Krajský radní pro zdravotnictví Martin Netolický (ČSSD) minulý týden uvedl, že Pejchl je odborník na zdravotnickou ekonomiku, úkolem Pilipa bude zajistit kontakt na evropské instituce a vyhnout se potížím s případnou nedovolenou veřejnou podporou. Skoupý by měl nemocnicím pomoci s právními problémy. Zdravotníci pardubické nemocnice to však vidí jinak.
„Není možné dosadit ne zcela schopné manažery do nejzadluženější a nejprůšvihovější nemocnice v kraji,“ řekl Pirkl. Podle něj by byl erudovaný ekonom ve vedení nemocnice velmi prospěšný, nová jména ale takovou záruku nedávají.
Všech pět nemocnic předloni vytvořilo celkem ztrátu 171 milionů korun, dvakrát vyšší, než původně kraj plánoval. Na loňský rok měly naplánovánu souhrnnou ztrátu zhruba 160 milionů korun, výsledky dosud nejsou známé. Podle Netolického všechny nemocnice podle předběžných výsledků vloni splnily plán, někdy jsou i v zisku, ale kvůli množství faktur po splatnosti stále nejsou v dobrém stavu. Z minulosti jim také zůstávají vysoké kumulované ztráty.