Odborným garantem je vedoucí katedry genetiky Biologické fakulty JU doc. RNDr. Miloš Ondřej, DrSc., který poskytl podrobnější informace o tomto pracovním setkání špičkových odborníků - genetiků.
V čem bude seminář aktuální a jak osloví odborníky z praxe nebo širší veřejnost, která sleduje rozvoj této disciplíny s určitými obavami?
Seminář je určen nejen pro odborníky, ale především pro informaci veřejnosti. Účastníci budou mít možnost během odpoledne 2. září 2002 poznat problematiku z různých stran a pohledů. Seminářem bude také zahájena výstava „Výzkum geneticky modifikovaných organismů v ČR“. Asi na dvaceti panelech představí srozumitelnou formou hlavní vědecké a výzkumné projekty, řešené v rámci této problematiky v ČR. Výstava v areálu biologických ústavů AV ČR a Biologické fakulty bude otevřena ve všední dny až do 27. září. Nejprve občané Českých Budějovic a pak postupně Prahy, Brna a Olomouce budou mít možnost se s tímto perspektivním směrem vědy a výzkumu podrobněji seznámit.
Počítáte také s jednáním o zdravotně sociálních, etických a ekologických aspektech transgeneze?
Právě k těmto aspektům budou z různých stran směřovat všechny příspěvky semináře. Možnosti případných nepříznivých vlivů geneticky modifikovaných organismů (GMO) jsou ověřovány dlouho předtím, než se taková odrůda objeví na seznamu povolených. Pokud by nějaké nepříznivé vlivy byly zjištěny, nemohla by se tam objevit. Sledování možných vedlejších účinků však nekončí ani zavedením odrůdy, protože velkoplošná produkce může mít i jiné vlivy, než pěstování na malé ploše. Možné vedlejší účinky geneticky modifikovaných rostlin se zkoumají v celé Evropě velmi podrobně. Financování výzkumu je přinejmenším ve stejné výši jako vývoj nových typů transgenních rostlin. Geneticky modifikované odrůdy rostlin se pěstují v různých zemích světa již osm let a v loňském roce jimi byla oseta plocha 500 000 k
, což mnohonásobně překračuje velikost orné plochy v ČR. Žádné nepříznivé vlivy se zatím, i přes velké úsilí, nepodařilo prokázat. U nás se žádná transgenní odrůda pro trh nepěstuje.
Na seminář naváže týdenní odborný kurz na téma „Transgenní rostliny“. Komu je určen a jaký bude mít přínos pro praktické nakládání s geneticky modifikovanými organismy?
Zatímco půldenní seminář je určen pro veřejnost, zmíněný kurz je určen pro doktorandy, kteří studují obory molekulární genetiky a moderního šlechtění rostlin. Dále také pro pracovníky České inspekce životního prostředí, kteří se na jejích ústředních orgánech i okresních referátech věnují kontrole dodržování zákona o nakládání s geneticky modifikovanými organismy a produkty. Přednášet budou vědečtí pracovníci, kteří jsou zároveň vysokoškolskými učiteli na Biologické fakultě Jihočeské univerzity, a další přední odborníci v této problematice z celé republiky.
Jaký je současný stav naší legislativy v této oblasti?
Od počátku minulého roku je účinný Zákon č. 153/2000 Sb., o nakládání s geneticky modifikovanými organismy (GMO) a produkty a o změně některých souvisejících zákonů. Podle tohoto zákona každý, kdo chce nakládat s GMO, musí podat žádost na Ministerstvu životního prostředí. Ministerstvo má odbornou komisi (Českou komisi pro nakládání s GMO). Jedním z mnoha úkolů komise je tyto žádosti posuzovat. Ministerstvo životního prostředí pak vydává v součinnosti s ministerstvem zemědělství a ministerstvem zdravotnictví rozhodnutí o povolení nakládání s GMO. V současné době vzniká nový český zákon o GMO v návaznosti na novelizaci legislativy států Evropské unie v této oblasti.
Osobně se věnujete otázkám geneticky modifikovaných odrůd rostlin, v čem spatřujete největší naděje a naopak zas obavy spojené s tímto oborem?
Nové odrůdy geneticky modifikovaných rostlin mají příznivé vlastnosti, jako jsou tolerance k typům herbicidů, více „přátelských“ k životnímu prostředí, odolnost ke škůdcům a chorobám, které vedou nejen ke zvýšení výnosu, ale i zvýšení zdravotní hodnoty potravin (například dalšímu omezení výskytu škodlivých alfatoxinů u kukuřice). Perspektivy rozvoje dalších typů transgenních odrůd jsou obrovské. Jejich velkou výhodou je, že jsou ze zdravotních hledisek i hledisek vlivu na životní prostředí otestovány daleko podrobněji než klasické odrůdy. Obavy, které šíří ekologičtí aktivisté, jsou vesměs neopodstatněné. Toto konstatování je výsledkem rozsáhlého a nákladného výzkumu, který stále pokračuje a který chceme veřejnosti, a to nejprve jihočeské, představit seminářem a výstavou.
(os), Českobudějovické listy, 27.8.2002