FRANKFURT NAD MOHANEM - Pod velkým tlakem hledají v současné době epidemiologičtí experti z celého světa původce, který má na svědomí propuknutí záhadného plicního onemocnění.
„Musíme původce této nemoci v nejbližší době bezpodmínečně nalézt,“ říká zástupce prezidenta berlínského institutu Roberta Kocha (RKI) Reinhard Kurth.
Neznámý původce syndromu těžké akutní onemocnění dýchacích cest(Severe Acute Respiratory Syndrome/SARS) pravděpodobně napadl i lékaře ze Singapuru a jeho tchyni, kteří jsou od soboty ošetřováni na karanténním oddělení frankfurtské univerzitní kliniky.
Vyjasnit to je nejnaléhavější úkol v Německu bezpečnostně nejzajištěnějších laboratoří L4, které zkoumají vzorky z Frankfurtu nad Mohanem.
Kromě RKI se takové laboratoře nacházejí ještě na Institutu tropické medicíny Bernahrda Nochta v Hamburku a na univerzitě v Marburku.
Epidemiologové a lékaři musejí vyřešit rovnici se dvěma neznámými: O jakého původce jde u SARS? A vyvolal skutečně atypický zápal plic u lékaře ze Singapuru?
„Je velmi těžké hledat něco, co neznáte,“ poznamenává šéflékař frankfurtského karanténního oddělení Hans-Reinhard Brodt. „A vyloučit nějakou diagnózu může být obtížnější než ji stanovit.“
Nepůjde to tak rychle, říkají experti
Ředitelka referátu infekčních onemocnění na hesenském ministerstvu sociálních věcí Angela Wirtzová každopádně s rychlými výsledky nepočítá. „Získaný materiál musí teď být napřed kultivován. A to nějakou dobu trvá.“
Infekční zápaly plicních tkání mohou mít mnohé příčiny, mohou je způsobovat například bakterie, viry nebo plísně. Jen mezi bakteriemi je hodně takových, které mohou vést k plicním onemocněním, jako chlamydie, mykoplasmy nebo legionelly. I
typický zápal plic vyvolávají bakterie.
Zatím je pravděpodobnější, že jde o virové onemocnění
V případě SARS se však experti zaměřují spíše na skupinu virů. „V zásadě nemůžeme vyloučit žádný z typů původců,“ říká ředitel virologického ústavu univerzity v Marburku Hans-Dieter Klenk. „Mnohé ale mluví pro viry.“
Se vzorky z Frankfurtu pracuje v Marburku od soboty pět vědců. Pacientovi byla odebrána krev a proveden výtěr z hrtanu. Cílem první fáze laboratorního zkoumání je vyloučit, co to není. Tato část analýzy je podle Klenka už prakticky ukončena.
Co to tedy ale je? Aby to zjistili, snaží se nyní virologové vykultivovat původce na tkáňové kultuře, izolovat ho a rozmnožit.
Pak přijde ke slovu molekulární diagnostika. Při ní se například porovnává genetický materiál infikovaných buněk s genetickým vybavením buněk zdravých.
Mnozí „neznámí“ původci nemocí se později ukáží být zvířecími viry, říká frankfurtský virolog profesor Hans-Wilhelm Doerr. „To, že by šlo o zcela nový virus, není zvlášť pravděpodobné.“
Pojem „neznámý“ původce znamená v klasifikaci Světové zdravotnické organizace (WHO) zatím jen to, že dosud ještě nebyl prokázán u lidí. Může být ale velmi dobře znám u zvířat. Podle Doerra může jít i o zmutovaný vir.
ČTK