Na projektu spolupracují havlíčkobrodská psychiatrická nemocnice a organizace Fokus Vysočina poskytující sociální služby. Cílem je, aby během deseti let bylo obdobné centrum v každém okrese, řekla dnes novinářům ředitelka organizace Fokus Anna Šimonová. Havlíčkobrodské CDZ oficiálně funguje už od 1. srpna.
Osmnáctiměsíční projekt za asi 15 milionů korun financovaný z Evropského sociálního fondu je součástí reformy psychiatrické péče v Česku. Je určený pro 135 nemocných z okresu Havlíčkův Brod. Jeho součástí bude vyhodnocení společného postupu zdravotníků a sociálních pracovníků v péči o vážně duševně nemocné. Taková diagnóza se může v okrese týkat až 300 lidí, uvedl ředitel Psychiatrické nemocnice Havlíčkův Brod Jaromír Mašek. Projekt má také mapovat konkrétní péči, kterou budou nemocní v centrech využívat. Podle toho bude následně nastaven systém úhrady péče.
Základem péče v centru je provázanost zdravotních i sociálních aspektů, které duševní onemocnění provázejí. Centrum poskytuje ambulantní péči i péči v domácím prostředí. Malý počet klientů umožňuje flexibilnější a intenzivnější péči. Zatímco v běžné psychiatrické ambulanci jsou obvykle kontroly až po čtvrt roce, zde je možné vídat se s klientem častěji a mít o jeho stavu zpětnou vazbu od sociálních pracovníků, zdůraznil psychiatr nového centra David Hirman. Pro havlíčkobrodské CDZ pracuje i klinický psycholog, zdravotní sestry a sociální pracovníci. Jako konzultanti se zapojují i lidé s vlastní zkušeností s duševní nemocí.
Fokus Vysočina již s psychiatrickou nemocnicí spolupracuje přes dva roky a má s propojováním sociální a zdravotní péče zkušenosti. Proto je právě Havlíčkobrodsko mezi pilotními projekty, řekla Šimonová. Nejméně dostupná je podle ní v rámci Vysočiny psychiatrická péče na Třebíčsku a Žďársku.
Prvních pět center má podle Šimonové v rámci reformy vzniknout kromě Havlíčkova Brodu ještě v Brně, Přerově a v Praze, kde budou dvě.
Strategii reformy psychiatrické péče přijalo ministerstvo zdravotnictví v roce 2013, uvedl Mašek. „Jejím cílem je humanizace léčby a snaha převést ji z ambulancí a akutních lůžek do přirozeného prostředí pacienta, aby nebyla léčba tolik stigmatizující, jako je v současné době,“ dodala Šimonová.