Na srdeční selhání v současnosti neexistuje léčba, připomněla dnes v tiskové zprávě mluvčí nemocnice Petra Veselá. Nové přístroje se přizpůsobí potřebám těla pacienta. Současné kardiostimulátory se řídí nastavením a na potřeby pacienta nejsou schopny optimálně reagovat.
Na vývoji se podílí devět partnerů, dostali 135 milionů z grantu Evropské unie. Kromě ICRC se projektu účastní šest univerzit a dvě firmy. Tým z univerzity v Bathu v Anglii vyvinul fyzické modely, které se ukázaly jako účinné v zamezení efektů srdečního selhání. Právě univerzita chce výzkum rozšířit a přenést ho do praxe za pomoci svých partnerů. Grant umožní vývoj, testování a ověření zařízení, které pomůže pacientům s chronickými kardiorespiračními nemocemi. „Jsou to lidé se srdečním selháním, srdeční arytmií nebo dalšími poruchami, jako jsou poruchy dýchání ve spánku nebo vysoký krevní tlak,“ uvedla Veselá.
Podle ní jsou současné kardiostimulátory založené na nefyziologických metodách regulace srdečního rytmu. „Například některé využívají data z akcelerátoru k úpravě úrovně srdeční aktivity pacienta. Tato zařízení však někdy nejsou schopna optimální stimulace podle momentálního fyziologického stavu pacienta,“ uvedla Veselá. Nový kardiostimulátor bude moct aktuálně reagovat na fyziologické podněty z pacientova těla. „Proto bude přirozenější a více v souladu s potřebami pacienta,“ dodala Veselá.
Animální centrum brněnského centra bude dohlížet na provádění preklinických studií. „Budeme zodpovědní i za to, aby kardiostimulátor dodržoval požadavky Úřadu pro bezpečnost potravin a léčiv USA a britské Agentury pro regulaci léčiv a zdravotnictví, aby mohl v budoucnu získat povolení pro výrobu a distribuci pacientům po celém světě včetně České republiky,“ řekla vedoucí centra Viola Galligioniová.
Chronické srdeční selhání mají podle ředitele Fakultní nemocnice u sv. Anny Martina Pavlíka až dvě procenta obyvatel a další procento trpí srdeční arytmií. „Ve vyšším věku se procento výskytu obou poruch zvyšuje k deseti procentům. Kardiostimulátor má téměř pět milionů lidí na světě. Lepší typ by jim výrazně zvýšil kvalitu života,“ dodal Pavlík.