Šetření realizovala agentura STEM/MARK pro Českou lékařskou komoru. Proběhlo v září 2016 na unikátním Panelu Dialog, který kombinuje osobní, telefonické a on-line dotazování.
Dvě třetiny Čechů tvrdí, že se jich dotýkají problémy ve zdravotnictví, 42 % se přímo setkalo s negativními důsledky nedostatku lékařského personálu v nemocnicích.
Strach z omezení zdravotní péče
Lidé citlivě vnímají změny zdravotní péče k horšímu. Viditelné je to třeba v reakcích na úpravu zákona, která prodloužila maximální dobu dojezdu rychlé záchranné služby z 15 na 20 minut. Negativně ji vnímá 68 % Čechů. Tři čtvrtiny respondentů si myslí, že mnoho lékařů a sester pracuje déle, než dovoluje zákoník práce. S tím se pojí strach, že neodpočinutý personál může udělat chybu a ohrozit zdraví pacienta. Takové obavy má 66 % respondentů. 28 % si všimlo, že se zhoršila dostupnost lékařské péče, například se prodloužilo čekání v ordinaci či na objednaný zákrok. Pětina lidí udává, že v jejich okolí ubylo ordinací nebo že za lékařem musejí cestovat dál než dříve.
Jak řešit financování?
Polovina Čechů cítí obavy při sledování zpráv o českém zdravotnictví. Jen každý pátý respondent je přesvědčen, že stát vkládá do sektoru dostatek prostředků, 44 % si myslí, že by je měl navýšit. Lidé chtějí zabránit zavírání ordinací a nemocnic, požadují zkvalitnit péči o pacienty, nakoupit moderní přístroje či vybavení a zlepšit odměňování zdravotnického personálu. Více než třetina dotázaných by zavedla vyšší daň za tabák a alkohol, 29 % by bylo ochotno zvednout platby za státní pojištěnce, ovšem přímá účast ve formě poplatků za ošetření a hospitalizaci či doplatků za léky už se zamlouvá jen 17 % z těch, kteří o způsobech navýšení uvažují. 57 % lidí je pak přesvědčeno, že s penězi, které už v systému jsou, by se dalo lépe hospodařit. (Zdroj: ČLK)