Vyplynulo to z květnového šetření Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM), jehož výsledky má ČTK k dispozici.
Názor, že umělé ukončení těhotenství by mělo být povoleno jen s přihlédnutím ke zdravotním a sociálním ohledům na dítě a ženu, zastává 16 procent Čechů a Češek. Výhradně při ohrožení života by interrupci povolilo pět procent dotázaných, dvě procenta by ji úplně zakázala.
Relativně častěji jsou pro interrupci jen při ohrožení života lidé římskokatolického vyznání (10 procent), kteří také častěji než lidé s jiným vyznáním uváděli, že interrupce by měla být zakázána (čtyři procenta).
Podle CVVM nastal za 20 let v postojích veřejnosti k interrupcím posun. Podpora výroku, že má žena právo sama rozhodnout o interrupci, vzrostla od roku 1990 o 13 procentních bodů. Počet zastánců zákazu interrupcí přitom klesl z pěti na dvě procenta. V devadesátých letech každý desátý dotázaný by povolil interrupci jen při ohrožení života matky, v posledních třech letech jsou to zhruba tři procenta.
Podobně, ale mnohem mírněji, přibylo za poslední tři roky těch, kteří souhlasí s eutanazií. Právní řád by podle 62 procent dotázaných měl umožnit ukončení života nevyléčitelně nemocného člověka, v roce 2007 zastávalo tento názor 58 procent lidí. S uzákoněním eutanazie nesouhlasí 27 procent Čechů a Češek, před třemi lety 28 procent.
Nesouhlas s eutanazií je statisticky významně častější u lidí římskokatolického vyznání než u těch, kteří se hlásí k jiné církvi nebo jsou bez náboženského vyznání.
ČTK