Ze zákona ale také vyplývá, že pacienti si i nadále musejí danou péči v zahraničí nejprve sami uhradit a teprve následně jim bude refundována, a to jen do výše českých cen.
„Reálně může hrozit, že se pacienti velikou měrou na úhradě budou podílet ze svých vlastních zdrojů, pokud by například v Česku nebyla daná léčba z českého veřejného zdravotního pojištění z větší části či vůbec hrazena. Lidé by proto ve svém vlastním zájmu měli předem vše konzultovat se svou zdravotní pojišťovnou, aby pak nebyli nepříjemně překvapeni,“ řekl ČTK mluvčí Všeobecné zdravotní pojišťovny Oldřich Tichý.
Takzvanou přeshraniční péči umožňuje od konce loňského října bruselská směrnice. Občané EU podle ní mají právo na péči mimo svoji zemi, pokud doma není, anebo by museli čekat nepřiměřeně dlouho. Informace o kvalitě a ceně péče mají mít kontaktní místa v jednotlivých zemích.
Čeští pacienti museli až dosud o souhlas s plánovanou operací v jiné zemi EU žádat pojišťovnu. Od nynějška tento souhlas potřebovat nebudou, jako je tomu u hrazení neodkladné péče v zahraničí.
Ministerstvo zdravotnictví očekává, že počty lidí, kteří pojedou na plánovanou operaci do ciziny, a cizinců, kteří se dají operovat v Česku, budou zhruba vyrovnané. Protože pojišťovny zaplatí operaci v cizině do výše českých nákladů, řadu zájemců z ČR to prý odradí - v cizině je péče dražší. Pokud by přesto zájem českých pacientů prudce vzrostl, podle ministerstva se obnoví rychlou novelou podmínka předběžného souhlasu pojišťovny. Zdravotní služby, ke kterým by byl souhlas nutný, by byly v zákoně vyjmenovány.
Na plánovanou péči českých pacientů v zahraničí bylo v předchozích letech vynakládáno zhruba deset milionů korun ročně. Je to minimálně procento z celkových výdajů zdravotních pojišťoven, které se ročně pohybují kolem 220 miliard korun.