Podle údajů Ústavu zdravotnických informací a statistiky dosáhl ve zdravotnictví podíl státu, krajů a obcí maxima před třemi lety, kdy překročil 26 miliard korun. Od té doby klesá a loni se blížil 17 miliardám.
Naproti tomu soukromníci a největším dílem domácnosti (vedle nich se jedná například o neziskové organizace) vydávají v souvislosti se zdravotnictvím stále větší množství peněz. Loni do zdravotnictví vložili přes 46 miliard korun a výjimku představuje mírný pokles v roce 2010.
Podle ministerstva zdravotnictví je ovšem nárůst podílu pacientů na investicích do zdravotnictví způsoben především rozmáhajícím se trendem zdravého životního stylu. „Pokud se bavíme o regulačních poplatcích, tak tam částka zůstává zhruba stejná a již léta se pohybuje kolem 5 a půl miliardy. Další zvýšení prostředků (které lidé vydávají – pozn. red.) lze přičíst například nákupu různých potravinových doplňků,“ podotknul mluvčí ministerstva zdravotnictví Vlastimil Sršeň.
Podíl státu, krajů a obcí na výdajích na zdravotnictví dosáhl maxima před třemi lety, kdy překročil 26 miliard.
Od té doby klesá, minulý rok se blížil 17 miliardám. Naproti tomu soukromá sféra, největším dílem domácnosti nebo třeba neziskové organizace, platí víc s výjimkou mírného poklesu v roce 2010. Loni do zdravotnictví vložili přes 46 miliard korun. V současnosti platí lidé na poplatcích za den sto korun místo dřívějších šedesáti. Od roku 2014 může pacienty čekat další změna, podle představ ministerstva by se měly zvýšit poplatky u lékaře ze třiceti na padesát korun a u specialisty rovnou na několik stovek. Leoš Heger tak chce naplnit programové prohlášení vlády, které mluví o dvaadvacetiprocentní spoluúčasti.
Ještě výraznější zatížení domácností se dá očekávat při bilanci letošního roku. Zmiňovaná statistika totiž nezohledňuje např. nedávné navýšení poplatku za pobyt v nemocnici ze šedesáti na sto korun, možnost připlácet si za zvoleného operatéra nebo nárůst cen léků, k němuž došlo počátkem roku se zvýšením daně z přidané hodnoty.
Šetřit se bude dál, například jednodenní chirurgií
Ministerstvo zdravotnictví zároveň hledá další cesty, jak v péči o pacienty efektivně ušetřit. Škrty totiž mají pokračovat minimálně do roku 2014. Jedním z prosazovaných způsobů je tzv. jednodenní chirurgie, kdy by pacienti po vybraných úkonech oproti stávající praxi odcházeli z nemocnice záhy po zákroku.
Všeobecná zdravotní pojišťovna navrhuje jednodenní péči u 160 zákroků, podle mluvčí VZP Jany Chloubové by se mělo jednat především o úrazovou, dětskou, cévní a plastickou chirurgii. Konkrétní navrhované zákroky, které by se do budoucna mohly obejít bez pacientova následného pobytu na nemocničním lůžku, jsou mj. operace nosu, slepého střeva a žlučníku, rekonstrukce svalů nebo bandáže žaludku.