Češi utrácejí za léky

7. 1. 2006 0:00
přidejte názor
Autor: Redakce
Lidé a pojišťovny zaplatili loni od ledna do září 48,5 miliardy korun, což je v porovnání s předchozím rokem o pětinu více. Spotřeba vzrostla zhruba o 16 procent na 280 milionů balení. Vyplývá to z údajů Státního ústavu pro kontrolu léčiv...


PRAHA -

Průměrná cena léčiv loni ve 3. čtvrtletí dosáhla téměř 180 korun, což je přibližně o deset korun více než ve stejném období 2004. Český přípravek stál v průměru necelých 95 korun, slovenský zhruba 62 korun. Přípravky z dalších zemí se prodávaly v průměru za téměř 280 korun.

Na prvním místě v počtu dodaných balení jsou ve 3. čtvrtletí 2005 opět léčiva kardiovaskulárního systému, která se na celkovém množství balení podílí z pětiny. Druhé místo patří léčivům nervového systému s 18,2 procenta. Třetí pozici zaujímají léky zažívacího traktu a metabolismu, která tvoří téměř 14 procent celkového počtu balení.

Z celkového objemu dodávek léčivých přípravků loni od ledna do září představovaly české léky více než 114 milionů balení, což je meziročně o 26,4 milionu balení více. Dodávky slovenských přípravků stouply o 1,9 milionu na 31,14 milionu balení. Vzrostl také objem dodávek léků z ostatních zemí, a to o 11,1 milionu na 134,6 milionu balení.

Výrobní a nákupní výdaje distributorů loni za tři čtvrtletí vzrostly na téměř 35 miliard ze zhruba 29 miliard Kč ve stejném období předloni. Maximální přirážka distributorů a lékáren včetně daně z přidané hodnoty dosáhla 13,5 miliardy korun, což je meziročně zhruba o 2,2 miliardy více.

Přirážka lékáren a distributorů činila 32 procent, od 2. ledna klesla na návrh ministra zdravotnictví Davida Ratha na 29 procent. Rath tvrdí, že čeští lékárníci mají zisky dost vysoké, a mohou si tedy dovolit jejich pokles, lékárníci mu oponují.

Tříprocentní pokles podle nich omezí příjmy lékáren o 15 procent a ohrozí existenci čtvrtiny z 2200 lékáren. Do konce ledna proto drží stávkovou pohotovost. Finanční objem distribuovaných léčiv představuje součet výdajů zdravotních pojišťoven na recepty a léčebné přípravky v nemocnicích, doplatky pacientů a volný prodej za hotové.

Podle zprávy SÚKL se výdaje občanů za nákup za hotové a za doplatky podílejí na celkových tržbách nejméně jednou pětinou. Výsledné ceny jsou maximální možnou hranicí finančního vyjádření obchodu s léčivy.

Lidovky.cz

REAKCE ČTENÁŘŮ Zdraví.Euro.cz

PharmDr. Lubomír Chudoba, prezident České lékárnické komory

Kolik let bude ještě nutné upozorňovat na to, že údaje SÚKL jsou dosti

zavádějící? SÚKl totiž dopočítává ceny léků na maximální možnou (a tudíž

jen teoretickou) úroveň.

Je smutným faktem, že tato státní instituce si není schopna ani po letech nechat alespoň kvalifikovaně odhadnout výši skutečných nákladů na léky v ČR.

Nechápu proč p.ředitel Šmíd nevyslyší opakované poukazování na to, že jen zlomky marží se uplatňují u léků, které jsou v řádu miliard korun nakupovány „centrálně“ zdravotními pojišťovnami, že marže se téměř „neuplatňují“ u léků spotřebovávaných v nemocnicích, že po vstupu do EU pozorujeme zejména v příhraničních lékárnách zvýšený zájem spoluobčanů z EU,…

A jak je to s vykazováním cen vzorků a rabatů léčiv, které firmy u některých léčiv poskytují v nezanedbatelné míře? Po letitých diskusích s výrobci léků, řediteli nemocnic,kolegy z lékáren,…si stojím za názorem, že skutečné náklady na léky (ze zdravotního pojištění i placených hotově) jsou o 5 - 6 mld.Kč nižší než uvádí SÚKL,…„astronomičnost“ uváděných marží distributorů a lékáren pak ani nekomentuji.

  • Žádné názory
  • Našli jste v článku chybu?