Mezi devíti sledovanými zeměmi zaujímá Česká republika předposlední místo, za ní se umístilo pouze Bulharsko. Česká republika zaostává především za zeměmi, které v této oblasti představují špičku, tj. za Nizozemskem, Irskem, Německem a Polskem. Většina respondentů dotazovaných v České republice vykazovala podprůměrnou úroveň zdravotní gramotnosti.
Reprezentativní průzkum
Průzkum zdravotní gramotnosti realizoval na přelomu let 2014/2015 Státní zdravotní ústav ve spolupráci s Ministerstvem zdravotnictví ČR a Kanceláří WHO v ČR. Zdravotní gramotnost je totiž pojmem, kterému Světová zdravotnická organizace věnuje v posledních letech rostoucí pozornost.
Zdravotní gramotnost byla zjišťována ve třech oblastech: (a) v oblasti zdravotní péče, tedy schopnosti orientovat se v systému zdravotní péče a adekvátně jej využívat, (b) v oblasti pre vence nemocí, tedy schopnosti nalézt a využívat účinné způsoby předcházení konkrétním onemocněním, a © v oblasti podpory zdraví, tedy poznání jak rozvíjet a posilovat vlastní zdraví. Zkoumány byly schopnosti získat informace, vyhodnotit je a přijmout rozhodnutí. Z těchto údajů bylo vytvořeno skóre celkové zdravotní gramotnosti.
Výsledky průzkumu
Z výzkumu vyplynulo, že téměř 60 % z dotazovaných 1037 dospělých obyvatel ČR vykazovalo problematickou úroveň zdravotní gramotnosti. Omezená zdravotní gramotnost byla zaznamenána v oblasti prevence nemocí (54 %) a zejména u podpory zdraví (64 %); pouze pokud jde o orientaci v oblasti zdravotní péče, mírně převažovala nadprůměrná úroveň zdravotní gramotnosti (50,5 %).
„Úroveň zdravotní gramotnosti je podle našich zjištění podmíněna především finančním zabezpečením respondenta, jeho věkem, úrovní vzdělání a sociálním statusem. Zjednodušeně můžeme říci, že osoba s nízkou úrovní zdravotní gramotnosti bude mít s vyšší pravděpodobností finanční problémy, bude se jednat o starší osobu s nižším vzděláním a s pocitem nižšího postavení v sociální hierarchii,“ uvedl autor výzkumu RNDr. Zdenek Kučera.
Akční plán pro rozvoj zdravotní gramotnosti
Vláda ČR schválila koncem letošního srpna 13 akčních plánů, které vznikly v rámci Zdraví 2020 – Národní strategie ochrany a podpory zdraví a prevence nemocí. Akční plán pro rozvoj zdravotní gramotnosti je jedním z nich.
„Základem pro zlepšování zdravotního stavu všech občanů ČR je zvyšování zdravotní gra motnosti všech zainteresovaných. Akční plán rozvoje zdravotní gramotnosti považuji za jeden ze základních dokumentů, které v programu Zdraví 2020 vznikly,“ uvedl hlavní hygienik ČR a náměstek ministra zdravotnictví pro ochranu a podporu veřejného zdraví MUDr. Vladimír Valenta, Ph. D. Pracovní skupina ve svém akčním plánu označila 6 prioritních oblastí rozvoje zdravotní gramotnosti:
1. Strategie soustavného rozvoje zdravotní gramotnosti
(příprava strategického dokumentu Národního plánu rozvoje zdravotní gramotnosti) 2. Informace (kvalita a dostupnost, portál zdravotní gramotnosti) 3. Výchova a vzdělávání (školy, školská zařízení, celoživotní vzdělávání, pedagogičtí pracovníci) 4. Výzkum a hodnocení (mezinárodně srovnatelná me todika) 5. Média (věrohodnost a kvalita informací, vzdělávání novinářů) 6. Komunitní projekty (např. Zdravé město, Škola podporující zdraví, Podnik podporující zdraví, Nemocnice podporující zdraví, příklady dobré praxe) „V každé uvedené oblasti byly navrženy konkrétní projekty a ukazatele umožňující hodnotit jejich průběh, výsledky i efektivitu vynaložených nákladů,“ vysvětlil předseda pracovní skupiny pro zdravotní gramotnost prof. MUDr. Jan Holčík, DrSc.
Jedním z konkrétních úkolů akčního plánu je vytvoření portálu zdravotní gramotnosti jako důvěryhodného zdroje informací.
Výsledky průzkumu zdravotní gramotnosti v 9 zemích EU (AT = Rakousko, BG = Bulharsko, DE = Německo, EL = Řecko, ES = Španělsko, IE = Irsko, NL = Nizozemsko, PL = Polsko, Total = průměr EU-8, bez ČR, CZ = Česká republika)