Negativní vliv na zdraví populace má zejména obezita, nedostatek pohybové aktivity, kouření, konzumace alkoholu a vysoká spotřeba soli. Významnou roli hrají i nové problémy, jako je antibiotická rezistence, nárůst výskytu černého kašle či HIV pozitivity. A náklady na zdravotní a sociální péči neúměrně rostou. Tuto problematiku má řešit Národní strategie ochrany a podpory zdraví a prevence nemocí.
„Žádná ekonomika si nemůže dovolit dlouhodobě financovat náklady spojené s nezdravým životním stylem a z toho vyplývajícími nemocemi. Proto je pro mne prevence a podpora programu Zdraví 2020 jednou z klíčových priorit. Kvalita zdravotní péče prodloužila délku života mužů o 7,5 a žen o 5,5 roku, přesto je úmrtnost naší populace výrazně horší než ve vyspělých evropských státech. Teď se musíme soustředit na prodloužení délky života prožitého ve zdraví. Nejdůležitější je, aby si lidé uvědomili, že své zdraví nejvíce ovlivní lepší životosprávou a zdravým životním stylem. Pokud by se díky tomu podařilo snížit výskyt civilizačních chorob o 5 %, zdravotnictví by to uspořilo na 10 miliard korun ročně a přínos pro HDP by byl dalších 10 miliard,“ uvedl ministr zdravotnictví Svatopluk Němeček.
Alarmující obezita
„Národní strategie je souhrnem opatření pro rozvoj veřejného zdraví v ČR. Jejím účelem je především stabilizace systému prevence nemocí, ochrany a podpory zdraví,“ říká hlavní hygienik ČR a náměstek ministra zdravotnictví pro ochranu a podporu veřejného zdraví Vladimír Valenta.
Jak ministerstvo zdravotnictví uvedlo, poskytovaná zdravotní péče délku života lidí v ČR sice prodloužila, stále ale roste počet závažných onemocnění. Nadváhou a obezitou trpí více než 57 % dospělé populace, narůstá také počet dětí s vyšší než normální váhou, zejména chlapců. V rámci Evropy pak ČR zaujímá po Anglii, Maltě a Maďarsku v počtu obézních lidí přední místa. Jejich počet od 90. let stále stoupá a není bez zajímavosti, že nejvyšší nárůst výskytu obézních je ve věkové skupině 35-44letých mužů a 65-74letých žen.
Obezita ovlivňuje negativně zdraví a psychiku člověka a zvyšuje potřebu lékařské péče. Při obezitě je riziko onemocnění vysokým krevním tlakem šestkrát a cukrovky sedmkrát vyšší než při normální hmotnosti. Nemoci spojené s obezitou jsou jednou z nejčastějších příčin úmrtí, kterým je možno předcházet.
Nádorů přibývá
Ze zprávy o zdraví obyvatel České republiky, kterou pro MZ zpracoval Státní zdravotní ústav, vyplývá, že v ČR také každoročně přibývá 20 tisíc nových případů diabetu, především 2. typu, kterých bude podle odhadů odborníků do roku 2025 více než 1 milion. V současné době se u nás tedy s diabetem léčí 850 tisíc lidí.
Trvale vzestupný trend se týká také vysokého krevního tlaku. Počet nově diagnostikovaných zhoubných nádorů každoročně stoupá o 6 %, vzestupný trend výskytu mají zejména zhoubné nádory tlustého střeva a konečníku, prostaty, slinivky, prsu, melanomu kůže, ledvin, mozku a nádory plic u žen. Celková úmrtnost na nádorová onemocnění však zásluhou stoupající efektivity terapeutických metod klesá.
K zajímavostem patří také fakt, že nejčastější příčinou úmrtí dětí a mladých dospělých a třetí nejčastější příčinou úmrtí v celé české populaci jsou úrazy. Úmrtnost následkem úrazu činí v České republice 8 % celkové úmrtnosti u mužů a 5 % celkové úmrtnosti u žen. Největší podíl na těchto číslech mají dopravní nehody.
Za povšimnutí také stojí klesající trend ve výskytu zubního kazu u dětí, kdy polovina z nejmladší věkové skupiny má chrup bez kazu. Kazivost zubů věkem samozřejmě stoupá a téměř 30 % lidí mezi 64-74 lety nemá vlastní chrup.
Nízká zdravotní gramotnost
Existence a schválení Národní strategie Zdraví 2020 na úrovni vlády je nezbytnou podmínkou pro využívání finančních prostředků z evropských fondů pro celé české zdravotnictví v období let 2014 – 2020. Aby tato podmínka byla splněna zcela, je třeba do konce roku 2015 vytvořit a schválit akční plány, jinak nebude možné čerpat finanční prostředky z evropských fondů v celém systému zdravotnictví.
Významnou roli při vzniku mnoha nemocí představuje nadváha a obezita, která postihuje téměř tři čtvrtiny obyvatel a neklesající užívání tabáku a alkoholu. „V české populaci přetrvává nízká zdravotní gramotnost, nízká úroveň péče o vlastní zdraví a zodpovědnost za něj. Značná část populace podceňuje rizikové faktory životního stylu a spoléhá jen na farmakoterapii,“ uvedlo v této souvislosti ministerstvo zdravotnictví.
Národní strategie obsahuje mimo jiné 11 prioritních témat:
1. Dostatečná pohybová aktivita
2. Správná výživa a stravovací návyky populace, bezpečnost potravin
3. Zvládání stresu a duševní zdraví
4. Omezování zdravotně rizikového chování
5. Snižování zdravotních rizik ze životního a pracovního prostředí
6. Zvládání infekčních onemocnění, zejména nových a znovu se objevujících infekcí, infekcí spojených s poskytováním zdravotní péče, opatření proti antimikrobiální rezistenci a vakcinační programy
7. Screeningové programy, jejich sledování a vyhodnocování jejich efektivity
8. Zlepšení dostupnosti a kvality zdravotní péče včetně následné a dlouhodobé
9. Zajištění kvality a bezpečí poskytovaných zdravotnických služeb
10. Celoživotní vzdělávání zdravotnických pracovníků
11. Elektronizace zdravotnictví
Zdroj: Ministerstvo zdravotnictví