PRAHA - Novinářům to včera řekl vedoucí projektu banky Petr Kobylka. Banka pupečníkové krve začala v Česku fungovat před sedmi lety.
„Mezinárodní akreditace je měřítkem, že je banka dobrá. Po zapojení do světového společenství se zvyšuje šance na vybrání štěpu,“ uvedl koordinátor projektu Ivan Fales. Dodal, že česká banka pupečníkové krve má nejúspěšnější kontrolu. Odborníci totiž sledují dítě, při jehož narození byl štěp získán, ještě půl roku. Lze tak odhalit případné choroby a vrozené vady, kvůli nimž nelze krev použít. V USA se tyto testy neprovádějí vůbec, v Evropě je komplikuje časté stěhování a nemožnost matku s dítětem dohledat.
Pupečníková krev je podobně jako kostní dřeň bohatá na buňky, které zajišťují krvetvorbu, tedy stálou obnovu krvinek. Po transplantaci přispívá k léčbě leukémie, dalších zhoubných onemocnění či vrozených poruch imunity, a to převážně u dětí. Výzkumníci zkoušejí i její využití v kardiologii a neurologii.
Pupečníková krev se odebírá po narození a odstřižení dítěte od pupeční šňůry. Získává se z placenty a cév pupečníku. Tyto tkáně dříve končívaly jako odpad. „Odběr pupečníkové krve se odehrává z již neživé tkáně. Je to nebolestivé, nezatěžující. Není to riziko ani pro matku, ani pro dítě,“ uvedl Kobylka. Matka se k darování pupečníkové krve může rozhodnout i přímo při porodu. V Česku ji odebírá zatím 13 porodnic. Letos do konce října lékaři odebrali 325 štěpů. Nejvíce se jim podařilo získat v roce 2001, kdy pupečníkovou krev darovalo 390 žen.
První transplantace pupečníkové krve se uskutečnila v Paříži v roce 1988, v Česku pak o šest let později. Z české banky bylo zatím „vybráno“ pět štěpů. Lékaři u nás dosud transplantovali pupečníkovou krev dvanáctkrát. Podle Falese dosahuje úspěšnost operací, a tedy i možnost přežití v zahraničí 45 procent, u nás 58 procent. Zdůraznil však, že do českého souhrnu jsou zařazeni i dva pacienti, kteří zákrok podstoupili letos. A lékaři tedy zatím nevědí, jak se jejich zdravotní stav dále vyvine.
ČTK