Na celoevropském fóru v Bruselu nás bude reprezentovat firma Genomac International, resp. její výkonný ředitel dvaatřicetiletý Marek Minárik s projektem OncoTypeTM - preventivní genetický screening. Oč jde, charakterizuje slovy: „Naším cílem je vyvinout a použít efektivní nástroje pro prevenci nemocí metodou včasné diagnostiky. Celá je založena na monitorování DNA. Chtěli bychom ji využít pro takové skupiny nemocí jako jsou rakovina, kardiovaskulární a neuromuskulární onemocnění.“
hn: Nebývá u nás zvykem, aby mladí lidé zakládali malé soukromé společnosti v oblasti na pomezí genetiky a zdravotnictví. Zájem se doposud především soustředil na informační a telekomunikační technologie. Jak k tomu ve vašem případě došlo?
Studoval jsem na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy fyzikální chemii. Ale řadu let jsem prožil v zahraničí a zejména pobyt ve Spojených státech mě inspiroval. Ale moje cesta vedla nejprve přes Vídeň, kde jsem připravoval diplomku. Sehnal jsem si na to stipendium. Dokonce rakouské. Předmětem mého zájmu byla kapilární elektroforéza, tedy metoda analýzy biologických vzorků v elektrickém poli (například tělních tekutin). Česká republika totiž je jedním z center, kde se tato metoda původně vyvíjela.
hn: Zmínil jste jako hlavní inspiraci Spojené státy. Proč pak vedla vaše cesta právě tam?
V návaznosti na svou práci jsem jezdil na mezinárodní konference. Tam jsem si sehnal asi pět adres z Ameriky a oslovil jsem tamní univerzity, že bych si chtěl u nich udělat doktorát. Ze tří se mi vrátila pozitivní odpověď. Nakonec jsem šel do Bostonu, kde se zmíněná metoda začala používat na separace DNA a začalo se tam dělat to, čemu se dnes říká výzkum lidského genomu a sekvenování. Měl jsem štěstí, že když se to vyvíjelo, už jsem byl u toho. Pět let jsem tam dělal doktorát a dva roky pak pracoval u jedné firmy. V okolí Bostonu je spousta nově vzniklých firem - start-up - zaměřených na farmacii a biotechnologie. Řadu jsem jich také poznal v Kalifornii, kde jsem poté dva roky pracoval, a pod těmito dojmy asi dozrál záměr založit po návratu domů podobnou firmu. Vrátil jsem se letos v březnu.
hn: V současné době má vaše firma včetně vás čtyři stálé zaměstnance - chemika, dva biology a jednoho doktora medicíny a dva externisty. Jak vidíte perspektivu Genomacu?
Firmu jsem založil papírově ještě asi dva tři měsíce před návratem. Podařilo se mi totiž sehnat za šest miliónů korun přístroj, který jsme potřebovali pro rozjetí naší společnosti. Je nejlepší v České republice a možná i ve východní Evropě. Přístroj se nainstaloval, sehnaly se prostory a když jsem přijel, hned se začalo pracovat. Nabízíme výzkumníkům, ale i ostatním zájemcům analýzy vzorků jako například sekvenování DNA a další. Snažíme se konkurovat cenou, kvalitou a rychlostí naší práce. Ale na velké výboje to zatím není. Firmu jsem rozjel z našetřených peněz, které jsem si přivezl z Ameriky. Ušetřil jsem ze stipendia a pak z práce v Silicon Valley. Hodně mi pomohl otec. Dnes ale už máme přístroj zaplacený a postupně se dostáváme do černých čísel. Můžeme nebo spíš musíme už myslet na budoucnost. Výsledkem je projekt, který jsme úspěšně představili v národním kole soutěže Eurowards.
hn: Jak vůbec vznikl projekt, s kterým nás budete reprezentovat v Bruselu?
Impuls přišel z rodiny, kde jsme - já a sestra, která se mnou firmu řídí - narazili na zdravotní problémy u otce. Řekli jsme si, že bychom byli možná schopni vyvinout metodu či technologii, která by umožnila analyzovat jistou genetickou informaci člověka a na jejím základě včas zjistit náchylnost nebo rané příznaky nádorových onemocnění, například karcinomu tlustého střeva a konečníku, případně dalších onemocnění. Získal jsem na to jako spoluřešitel grant. A podařilo se nám v podstatě už vyvinout metodu vyhledávání časných forem nemocí nebo odchylek od normy v dané populaci formou určitých testů - tedy jde o screening. Během roku až dvou let by měla být ve stavu, kdy se dá běžně použít v praxi. Pro člověka by to jistě bylo šetrnější a efektivnější než současné metody. Byla by také rychlejší než dosud požívané metody založené na rozboru krve, kdy člověk čeká několik týdnů ve stresu na výsledky testu.
hn: Přihlásil jste se do soutěže v kategorii Seed - Projekty rozvoje nově založené malé firmy. Máte však větší ambice než jen sledování populace v České republice.
Dopadne-li vše dobře, vstoupí Česká republika brzy do Evropské unie a budeme to mít jednodušší s transferem znalostí, metod, podnikání. I na to jsme mysleli. Abychom byli včas připraveni a mohli nabídnout svou metodu nejen v České republice, ale prakticky v celé Evropě. Jsou dvě možnosti: Zatím neuvažujeme o budování filiálek v zahraničí. Jsme malí. Ale dá se prodat licence nebo vyměnit technologie za jinou pro nás zajímavou. Osobně znám řadu firem v zahraničí, které by zájem měly. Konečně tím bychom také získali další impulsy, znalosti pro rozvoj vlastní firmy. A to je nesmírně důležité. Bez toho se nedá žít. Vlastně už dnes jsme tak trochu zahraniční firma. Spolupracujeme s jedním norským odborníkem, který představuje špičku ve svém oboru. Jinak to už ani nejde. Jezdíme po mezinárodních konferencích, hledáme informace, navazujeme známosti. To vše patří k podnikání v oborech high-tech.
hn: Co očekáváte od prezentace v Bruselu?
Jde o zviditelnění, upozornění na sebe, že tu něco pokrokového je, a je možné to využít nejen v naší republice.
hn: Položil jste si otázku: Co se stane nepovede-li navrhovaná investice nebo program rozvoje firmy ke slibovaným výsledkům, jak tomu je v 60 procentech případů?
Záleží na důvodu, proč se to nepovede. Byl-li špatný už sám nápad, pokud bychom na něco důležitého zapomněli, pak by to asi bylo těžké vstřebat, protože jsme tomu věnovali mnoho úsilí a času. Znamenalo by to zcela přehodnotit dosavadní práci. Ale určitě bychom to nevzdali. Hledali bychom dál a přišli s něčím dalším. Pokud by byly problémy třeba s financováním nebo s řízením lidí, pak by se nedalo nic dělat a musel bych se rychle přihlásit třeba do kursu na MBA, získat více znalostí z managementu. Ale opět - nevzdali bychom to. Máme spoustu nápadů, i když některé mohou zatím vypadat jako nesmysly, ale určitě bychom se pustili zase do něčeho dalšího.
Jan Přikryl, Hospodářské noviny, 11.11.2002