Výběr českých jmen, které dnes můžete dát svému potomkovi, je skutečně pestrý. Převažují mezi nimi slovanská jména, ale na druhou stranu mnoho lidí nese jména původně latinská, hebrejská, řecká či germánská. Za tradiční česká jména tak považujeme často i taková, která ve skutečnosti nejsou od prvopočátku česká. Typickým příkladem je třeba Ondřej pocházející z řeckého Andreas. Jako staročeská jména jsou často vnímána i taková, která mají hebrejský původ a používají se u nás po staletí. Typickými příklady jsou Jan a Jakub.
Co se dozvíte v článku
Vývoj českých jmen
V historii českých jmen existuje několik významných milníků. Nejstarší česká jména jsou převážně slovanského původu a jsou spojena s magickými představami. Zatímco některá měla podporovat pozitivní vlastnosti, jiná měla dotyčného ochránit před působením negativních sil. S příchodem křesťanství v 9. století se k nám dostala nová slovanská jména, hebrejská jména, řecká jména a latinská jména.
Ve 13. století převládala křesťanská jména, z nichž některá byla vyhrazena jen pro vyšší společenské vrstvy. Patří mezi ně třeba Eliška, Albert či Oldřich. Jitky, Marty a Aleše jste mohli najít mezi měšťanstvem. Významným milníkem bylo také 16. století, kdy prakticky zanikla slovanská jména. Ta se znovu začala používat až koncem 18. století. Jde třeba o jména s koncovkami -slav (Bohuslav, Ladislav, Miloslav), -mír (Vladimír, Lubomír, Jaromír) a -mil (Bohumil, Dalimil, Čechomil).
Za další zlom můžeme označit období kolem roku 1945. Po druhé světové válce se totiž konečně začaly stírat rozdíly mezi jmény související se stavovským či sociálním postavením. Výběr jmen byl ale samozřejmě stále hodně ovlivněný aktuálními trendy. Nejprve nastal odklon od barokních jmen a dávalo se přednost starším jménům, jako jsou Martin, Michal, Tomáš, Jakub, Kateřina, Markéta, Zuzana či Lucie.
Kolem 60. let bylo možné zaznamenat příliv nových francouzských jmen, jako jsou Iveta a Simona. Do popředí se začala dostávat i ruská jména jako Igor, Táňa a Soňa. V současné době se dostávají znovu do módy tradiční jména předávaná z generace na generaci, jako jsou třeba František, Antonín, Anna nebo Marie. [1, 2, 3, 4, 5]
Slovanská jména
Za skutečnou českou klasiku můžete označit slovanská jména, která se v našich končinách začala používat ještě před příchodem křesťanství. Mnohá z těchto jmen se dnes vůbec nepoužívají. Patří mezi ně třeba Dobroš, Chval, Mladota, Vepřoň, Třebava nebo Hněvka. Jiná slovanská jména se používají i v dnešní době. K mužským patří Bohumil, Jaromír, Radoslav, Václav, Dalibor, Zbyněk či Vladislav, z ženských můžeme jmenovat Boženu, Milenu, Vendulu, Radku, Šárku, Libuši či Václavu.
Hebrejská jména
Jména hebrejského původu se u nás začala používat ve velkém s příchodem křesťanství. Mnoho z nich totiž patří mezi biblická, která propůjčují svému nositeli unikátní význam. Mezi oblíbená mužská jména patří Jan, Jakub, Tomáš, Matyáš, Adam, Josef, Michal, Daniel, David či Eliáš. Z dívčích můžeme jmenovat Marii, Annu, Elišku, Ráchel, Martu, Evu či Magdalénu.
Latinská jména
Latinská jména mají sice kořeny ve starověkém Římě, ale po zániku Římské říše se rozšířila více do Evropy. Některá, jako Julie, Viola, Stella, Sebastian, Roman a Oliver, si uchovala svá původní znění. Jiná se natolik změnila, že bychom ani na první pohled nemuseli poznat, že vycházejí z latiny. Patří mezi ně Lukáš, Pavel, Marek, Antonín, Lucie, Klára či Natálie.
Řecká jména
Řecká jména používaná v Česku mají také určitou souvislost s křesťanstvím, protože mnoho z nich se objevuje v Novém zákoně. Není to ale nutné pravidlo, některá totiž odkazují zase na antickou historii a mytologii. Mezi nejpoužívanější česká jména řeckého původu patří Berenika, Denisa, Kateřina, Barbora, Jiří, Ondřej, Filip a Petr.
Germánská jména
Mnohá germánská jména se u nás těší podobné popularitě jako jména slovanská. Často můžete narazit na Karla, Rudolfa, Roberta, Viléma, Adélu či Hedviku. Mezi starogermánská jména patří Jindřich, Oldřich či Bedřich. Germánská jména pochopitelně nejsou jen německá. Z angličtiny vychází třeba Alfréd a Eduard, ze skandinávských jazyků zase Dagmar a Ingrid. [6, 7, 8, 9, 10]
Nejoblíbenější česká jména pro kluky
- Jakub,
- Matyáš,
- Jan,
- Adam,
- Matěj,
- Vojtěch,
- Dominik,
- David,
- Tomáš,
- Filip.
Nejoblíbenější česká jména pro holky
Česká jména pro psy
Obecně se říká, že Češi jsou národem pejskařů. Toto pořekadlo potvrzují i oficiální statistiky, podle kterých najdete v každé třetí domácnosti alespoň jednoho psa. Skutečná čísla ale budou nejspíš ještě vyšší. Milovníci psů tudíž věnují výběru jmen pro své mazlíčky velkou pozornost. Zatímco některým se spíše zamlouvají krátká a jednoduchá anglická jména snadná na výslovnost, jiní nedají dopustit na typicky česká jména pro pejsky.
- Skutečná česká psí klasika: asi na každé vesnici najdete za plotem nějakého Ferdu, Azora, Astu, Alíka, Bobeše, Žolíka, Pajdu, Bertíka, Žofku nebo Čerta. Pejskům se také často dávají zdrobněliny lidských jmen, jako například Kačka, Bára, Ája, Matýsek nebo Míša.
- Jména podle psích hrdinů: v českých pohádkách a příbězích figuruje mnoho psích hrdinů, kteří mají ikonická jména. Inspirovat se můžete třeba foxteriérkou Dášenkou, maxipsem Fíkem, neposedným Škubánkem nebo Žerykem.
- Pojmenování podle jídel: Češi milují dobré jídlo, takže není divu, že mnoho pejskařů pojmenovává své mazlíčky podle oblíbených dobrot. Pejsek se tak může jmenovat třeba Piškot, Keksík, Lentilka, Vanilka nebo Fidorka.
- Jména odkazující na zbarvení: existuje také mnoho pěkných jmen pro psy, která odkazují na barvu kožíšku. Bílí psi se pojmenovávají Snížek, Perla, Vločka či Sněhurka. K tmavým psům se hodí Čert, Popelka nebo Uhlík. Hnědé a zrzavé jedince lze pojmenovat Kaštan, Karamel, Lišák nebo Jiskra.
Česká jména pro kočky
Při výběru jména pro kočičího parťáka se mnoho lidí nechává inspirovat anglickými jmény, protože jsou krátká, unikátní a snadno se vyslovují. Někdo ale dává přednost české klasice či pojmenuje svou kočičku podle barvy kožíšku.
- Klasická česká kočičí jména: nejvíce koček se v našich končinách jmenuje Mína, Micka, Amálka, Barunka, Mikeš, Zrzek, Mourek, Bobeš, Tlapka či Fousek.
- Jména odkazující na pohádkové postavy: majitelé koček se při výběru jména často inspirují pohádkami. Mezi jejich mazlíčky tak najdete třeba Karkulku, Šklíbu, Fionu, Sněhurku, Jasmínu, Šmoulinku, Špagetku, Štaflíka, Lotranda, Otesánka či Rumcajse.
- Jména vyjadřující osobnost kočky: mezi kočkami se často najdou výrazné osobnosti. Páníčci jim proto vybírají taková jména, která zdůrazní jejich povahové rysy, jako jsou Tygr, Ouško, Čertík, Lord, Lucifer či Dareba.
- Jména odkazující na zbarvení: podobně jako u psů může jméno kočky odpovídat barvě srsti. K bílým kočkám se hodí Vanilka, Oreo a Milka, k černým Uhlík a Čertík. Mezi mourovatými a strakatými kočkami můžete najít třeba Tlapku, Flíčka, Ponožku, Šmudlu a Mourka. [15, 16, 17, 18, 19]
Zdroje: csu.gov.cz, svscr.cz, rozhlas.cz, demografie.info, theses.cz, muni.cz, evidencekocek.cz, evidencepsu.cz